Ne proto, že by se jí jich, postávajících za branou závodu, zželelo, ale jednoduše proto, že to s tou kvalitou práce u robotů není tak průzračné, jak si původně malovala. Zjistila, že i roboti fušeří.
Když něco zfušuje člověk, tak se to stane jednou či dvakrát. Začne-li fušeřit robot, pak počet zmetků jde do tisícovek či deseti tisícovek a navíc takový fušeřící robot neví, kdy přestat. Automobilka nenajímá zpět lidi proto, aby nahradili roboty. Najímá je, aby je hlídali, a včas zabránili tomu, rozhodne-li se nějaký si práci ulehčit.
Osobně bych lidi do výroby vracel i z jiného důvodu. V tomto smyslu je návodný jeden můj příběh z počátků obnovy kapitalismu u nás. Ředitel jisté německé strojírenské firmy mě tehdy pozval do Německa, abych se na vlastní oči přesvědčil, jak mají zorganizovanou výrobu nerezových sudů. Těch, co dnes vidíte u každé hospody. Z nichž se čepuje pivo, někdy i limonády.
Prohlídka závodu byla impozantní. Vešli jsme do obrovské výrobní haly, kde pracovalo souběžně několik linek, vyrábějících sudy od prvotního řezu až po poslední svár. Nikde nevidět človíčka. Všude byli roboti a přičinlivě nahrazovali i tu poslední práci člověka.
Když jsme halu opustili a ocitli se zpět na továrním dvoře, zeptal se mě pan ředitel celý natěšený, co tomu říkám. Zapěl jsem povinná slova chvály. Přesto ale poznamenal, že jsem jaksi celou dobu neviděl ty lidi, kteří budou mít na to, aby si mohli koupit pivo, pro něž sudy vyrábí. Nechápal. Tak jsem dodal. Vzal jste jim práci, tudíž i výdělek.
Když Ludwig von Mises obhajoval ve svém spise o svobodě kapitalismus, psal, že kapitalismus spolu s industrializací přinesl hromadnou výrobu. Ta ve své povaze generuje hromadnou koupěschopnou poptávku, tedy spotřebu, vyžadující zpětně hromadnou výrobu. Výrobek, který ještě včera byl luxusem, se tak stává běžným spotřebním zbožím. A lidé jaksi samovolně bohatnou.
Jestliže však vyženeme člověka z výroby a nahradíme ho stroji, můžeme se rozžehnat s dostatečně masivní koupěschopnou poptávkou. Služby to nevytrhnou. Ostatně v důsledku robotizace výroby, jediné činnosti vytvářející nové hodnoty, chřadnou. Projevuje se to i tím, že lidé ve službách pracující se obtížně takovou prací uživí.
Pokud se budeme obšťastňovat jen tím, že si navzájem začneme nabízet hamburgery, rozhodně nezbohatneme. A kdoví, jaké kvality nabízené hamburgery budou, budou-li pocházet z dílny robotí.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
