V poslední době, ať otevřete kterékoli noviny, odevšad na vás vykouknou tlaky. Ne ledasjaké. Tlačí na ledaskoho. A čím ten ledaskdo je významnější, tím jsou tlaky i hlasitější.
Nedávno řádily na Ustrkově. Znáte to místo? To je tam, co se vzájemně nejprve strkali jeden přes druhého z místa na místo, až se přestrkali, odstrkali, vystrkali, někdy i vystrkávajíce zastrkávali. Nakonec jejich přestrkovaná, jak známo, se proměnila ve vystrkovanou. A vinny, jak jinak, byly tlaky.
Aby toho nebylo málo, o své tlaky se přetlačovali jistá vyšší státní zástupkyně a borec, svádějící slavný boj s korupcí a s podobnými lidskými libůstkami. Zpočátku se zdálo, že tlaky jednoho i druhého jsou vyrovnány a že budeme svědky kvalitní přetlačované, u níž předem obtížně odhadneme, která strana začne mít navrch, kterého které tlaky odtlačí. Odhad to byl špatný. Pár diváků zatlačilo a tlaky jednoho náhle nabyly vrchu nad tlaky druhého.
Na tlaky si tuhle stěžovali i dva vysocí funkcionáři středočeské sociální demokracie. Jeden, tuším, předseda krajské organizace a druhý, tuším, její místopředseda. Prohnané tlaky je oba zatlačily do obranného postavení a znemožňovaly jim, jak jednomu, tak i druhému vést ve zvolené funkci stranu do její zářné budoucnosti. Podezřívali se navzájem, že tlaky vyvolává pouze ten druhý s cílem soupeře odtlačit a nedat mu příležitost si také čas od času stranicky zatlačit na pilu.
Otázkou není ani tak zhojnělý výskyt tlaků, ale skutečnost, že vlastně nikdo nikdy tlaky, o nichž se mluví, pořádně neviděl, pokud je viděl, netuší, jak vypadají a existují-li vůbec.
Prosím: Umím si představit, že vejdete kamsi a proti vám vyrazí nátlak. Že ztvrdnete kdesi a začne vás ujařmovat útlak. To jsou vskutku hmatatelné bytosti, i když obě jsou, a tady přiznávám, že nemohu být genderově vyrovnaný, pohlaví mužského. Nebo si snad nátlak či útlak umíte představit jako femininum?
Nátlak, jak známo, je svalovcem zpravidla s malou hlavou, vyholenou do lesku, pitomým šklebem v obličeji, jež považuje za úsměv, a útlak nabývá obvykle podobu hodného strejdy, který utlačovaného vede k rozumu, přesvědčuje ho, aby neblbnul, všechno si jen zhorší. Kdykoli totiž si útlak může na pomoc zavolat toho pitomce nátlak. Tlaky, existují-li, jak je zřejmé, tu vytvářejí jakousi zvukomalebnou mediální kulisu.
Můžeme přesto mluvit o štěstí! Vše rodí jaksi zvenku. Ne zevnitř. Z potřeby uspět a dokázat, že druhý je ještě větším pitomcem a nicmohem. Představte si, že by se tlaky u nás začaly rodit jaksi zevnitř. Z pohnutí, vyvolaného probuzeným svědomím.
To by teprve byl šrumec! Něco takového bych nám opravdu nepřál.
Komentář zazněl v pořadu Názory a argumenty na Českém rozhlase Plus. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Pane senátore, hlasoval jste pro senátní novelu zaměstnávání zahraničních zubařů u nás. Tito studenti medicíny, možná lékaři mají pracovat pod dohledem českého l=kaře, který asi podle vás nemá co na práci a tak bude dohlížet. Bez řádně ukončené zkoušky z českého jazyka a slevovat z náročnosti aproba...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.