V zemi zůstala jen malá židovská pospolitost, která tam existovala až do vzniku sionistického hnutí koncem 19. století, kdy začal příliv zejména ruských, polských i rumunských Židů do Palestiny, do země, kterou jim Hospodin zaslíbil. Židé rozptýlení ve středověku v mnoha zemích Evropy, Afriky a Asie, kde byli často vystaveni nezměrnému útlaku, krveprolití a krutému vyhlazování, se v rostoucím počtu začali vracet do země, ze které byli rozprášeni do všech světových stran. Počet židovských přistěhovalců do Palestiny a z něj vyplývající pocit ohrožení Arabů z židovského osídlování zažehl konflikt, který jako Arabsko-izraelský konflikt hoří se vší brutalitou dodnes. Situace se vyostřila s rostoucím přílivem přistěhovalců po nástupu Hitlera k moci a po druhé světové válce. Židé přijali odhlasování rozdělení Palestiny většinou členských států OSN ze dne 29. listopadu 1947 na židovský a na arabský stát a dne 14. května 1948 vyhlásili Stát Izrael. Arabové odmítli rozhodnutí OSN uznat a arabský palestinský stát v roce 1948 nevznikl.

O Arabsko-izraelském konfliktu již byly napsány stohy knih a jsou jich plné knihovny i knižní pulty. Zdá se, že skoro každý ví, v čem je problém a jak by se měl vyřešit. Stejně tak se zdá, jako by každý světový i méně světový politik byl povolán k tomu, aby s konfliktem pohnul směrem k trvalému a spravedlivému míru. Ten se ale, všemu a všem navzdory, svému vyřešení zarytě vzpouzí.

V čem je tedy problém a jak jej odstranit? V první řadě bychom se zvenčí neměli do věci příliš plést. Není to náš konflikt. Jestliže se v nějakém resp. jakémkoliv konfliktu dva tábory mezi sebou nenávidí, je to jejich konflikt, oni každý mají k tomu svoje více či méně dobré a více či méně správné důvody, a kdokoliv třetí jim je z jejich hlavy nevezme. To není v silách nikoho. Budou se vzájemně nenávidět, dokud sami nepochopí, že to je omyl. To platí i o mírnější variantě, kdy by jen jeden nenáviděl a druhý se této nenávisti jen bránil. Hledisko kdo je a není v právu, jak a proč to začalo, není z hlediska ukončení sporu podstatné. Podstatný je jen současný stav a to, že vraždění musí přestat. Pokud bude konflikt živen zvenčí a lidé v oblasti neupraví své myšlení, krev poteče dál.