Pakliže je Zeman chválen soudruhem Lavrovem, jak umně zametl americkým velvyslancem, není snad třeba si položit otázku, kam Čechy vzápětí zařadí průměrný Němec? Anebo doteď nebylo nepsaným zvykem, že hlava státu představuje kvintesenci zprůměrovaného vnímání? Jak mám děcku, ne-li cizinci vysvětlit, že se stydím a mám právě opačné názory než Zeman?
Smutek mi umocňuje i právě pohled za hranice a věřím, že jsou tamní figury naopak ctěny, loajalita jim je prokazována automaticky a jejich rozhlasové projevy netřeba cenzurovat. Ne, žádného z nás nenapadlo, že bude Miloš šokovat náhlými erupcemi pravdy. A během listopadových oslav navíc, považte, oznámil, že se nebojí. Ni jediný další státník by to říkat nemusel; naopak. Každý by se ke mně, myslím, sklonil. Beze strachu. Podal mi pravici. Ó. Ještě deset let. Ještě deset let se Zemanem. K nevydržení.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.