Radovanovými nejoblíbenějšími prozaiky jsou Jaroslav Hašek a Gustav Meyrink a sám se považuje současně za autora pražského i regionálního. Dlouhodobě se obírá transpersonální psychologií.
Mladý student výtvarnictví Matyáš Souček (*2002) letos ilustroval jeho satiru Tuto se může stát jenom v Plzni, anebo v New Yorku. Hrdiny jsou přátelé: student medicíny a dělník. Neexperimentují přímo s LSD a nejde ani o příběh jakkoli zlovolně návodný, nicméně s psychedelikem LSD hodně podobným pokusy ti dva dělají.
Kniha se vzpírá (a to je pozoruhodné) přímému vřazení do ranku fantastiky, a to velmi podobně, jako se témuž vřazení vzpírá třeba Kafkova Proměna.
A protože si autor nepřeje, aby byly detaily děje prozrazovány, spokojme se s úvahou, že může být víc dimenzí a lze putovat časem. Nu, a ne vždy, ale někdy se člověk může velmi snadno vrátit v jiné podobě. Ale to, že se vrací, patrno být vůbec nemusí. Jak to?
Na první pohled jsme třeba ani necestovali (a to časem ani prostorem) a na tento první, ba i desátý pohled jsme se – například z lůžka - nehnuli ani o píď.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



