Narodil se ve znamení skopce (21. 4. 1907) a jistěže nezůstává jen autorem Dějin trampingu. Je původce hotového pelotonu kaubojek na čele s legendárním Pobožným střelcem.

Přezdívku získal už ve dvacátých letech dle stejnojmenné sázavské osady. Jak asi víte, Česká skautská organizace vznikla již za Rakouska (1911), a to mu byly čtyři roky. Ve svých dvanácti (1919) se poprvé dostal na „bájnou“ Zlatou řeku, ještě netknutou osadami, a svobodomyslná povaha jej z krojovaných „junáků“ vydělila už tenkrát. Kompenzoval si to ale! A určitě taky tím, Bob Hurikanže právě on označil „obyčejného“ trampa pojmem divoký skaut.

Sám se stal trampským králem. Pomohla mu k tomu kytara a z jeho písniček je bezpochyby nejznámější Rikatádo. I ono se jmenuje podle trampské osady.

Sázava se všemi malebnými místy ovšem Peterkovi nestačila, i stal se takřka českým Halliburtonem. Každopádně podnikal výlety, jimiž jako by prahl trumfnout Haška s Kudějem. Ba Eskymo Welzla: vždyť jednou doputoval až za polární kruh.
Jindy do Orientu. O té pouti napsal celou knihu. Ale jako se Peterka rozešel se skauty, rozkmotřoval se i s některými kamarády-trampy a do krve se například „porafal“ s redakcí jejich časopisu (Tramp). Zrovna se rovněž nemusel s některými levicovějšími novináři, a když mu - už za socialismu - nabídli členství ve Straně, odmítl.

O Peterkových koncích se dnes tradují až skličující pověsti, nejsou nicméně úplně na místě. Ano, budoval na začátku padesátých let Slapskou přehradu, pracoval však přinejmenším zprvu „po svém“, a to jako drvoštěp. Při odlesňování. Nu, a Peterkova soutěž s motorovou pilou proslula. Dále dokázal, že je i tesař a zedník a betonář i železář. Navíc náladu stavby průběžně zachycoval v další knížce, o které se zmiňuje právě jeho kamarád Zdeněk Matěj Kuděj (1881–1955). Ještě před slavnostním otevřením přehrady se tam ovšem vynořila v rámci oficiální návštěvy Marie Majerová (1882-1967). „Bobečku,“ řekla prý. „Ale já taky udělám knihu o přehradě.“