O víkendu byly v Ománu započaty nepřímé rozhovory mezi USA a Iránem. To je mimořádná událost, ač se o ní v českých médiích nic detailního nedozvíme. To je chyba, neboť vývoj v této části světa je velmi nebezpečný a snadno by mohl přerůst ve vážný vojenský konflikt.

O co jde? Donald Trump hledá řešení, kterým by odradil Irán v pokračování iránského nukleárního výzkumu. Přestože ve svém prvním funkčním období odmítnul úsilí svého předchůdce Baraka Obamy a již navrženou americkou - iránskou dohodu jednostranně zrušil, po letech se vrací k dalšímu vyjednávání. Deklarovanými cíli, kterých by si nyní americká strana přála dosáhnout, je iránské vzdání se jaderného programu, vyjednání závazku, že Irán nebude vlastnit jadernou zbraň a podvolí se detailní průběžné mezinárodní kontrole. Veřejně nedeklarované americké (říkejme raději izraelské) cíle jsou však zřejmě širší. Američané by si přáli, aby Irán přestal hrát dominantní politickou roli na Středním východě, neboť tím prý ohrožuje okolní země (říkejme přesněji Izrael).

Co se americkým vyjednavačům skutečně podaří vyjednat, to se teprve uvidí a výsledky zřejmě nelze čekat příliš rychle. Trump však nevykazuje přílišnou trpělivost, neboť pohrozil Iránu, že „nebude-li dohoda uzavřena rychle, bude to hodně, hodně špatné“. Není úplně jasné, co se za těmito Trumpovými slovy skrývá, přestože bývalý kandidát na amerického prezidenta a přesvědčený odpůrce všech válečných konfliktů Ron Paul Trumpova slova označil za „návrat k neokonským choutkám Bushe mladšího“. Snad to tak zlé nebude, ač ve východním Středomoří byl prodloužen pobyt americké letadlové lodi a na indickém atolu Diego García přistály americké bombardéry B-2 s podpůrným vojenským konvojem.

Americké úvahy o vojenském střetu s Iránem podněcuje a vyhrocuje Izrael se svým ministerským předsedou Netanyahuem. Ten má představu (a veřejně ji říká), že „zvolení Donalda Trumpa prezidentem je otevřeným oknem příležitosti k velké a rozhodující válce s Iránem“. S úplným pochopením u Trumpa se tato Netanyahuova slova asi nesetkala, když se minulý týden potkali v Bílém domě. Podle tamních zdrojů Trump „velkou válku“ s Iránem nechce, snad by dal svolení k několika americko-izraelským úderům demonstračního charakteru proti pečlivě vybraným vojenským cílům. Přehnaný optimismus ovšem není na místě. Jednak proto, že Trump má k židovskému státu politicky i lidsky blízko, jednak proto, že proizraelská politická lobby v USA je pověstná svými viditelnými i neviditelnými schopnostmi efektivně dosahovat na americké politice cílů výhodných pro Izrael.