Zda tomu tak bude, ještě uvidíme. Opatrnost a obezřetnost v očekávání mírového ukončení konfliktu mezi Izraelem a Íránem jsou přesto více než na místě.

Abychom však mohli co nejobjektivněji posoudit příčiny vzniku konfliktu, jeho průběh, podíl stran na této válce a eventuální důsledky, které bude tato válka pro region i svět mít, je třeba si položit několik otázek, z nichž za podstatné považuji alespoň tyto:
-         Věděl dostatečně předem Donald Trump o útoku Izraelců na Írán, nebo byla jeho rozhodnutí až okolnostmi vynuceným politickým manévrem na základě vývoje?
-         Byla americko – iránská jednání o íránském jaderném programu jen záměrně krycím manévrem jak oklamat Írán, nebo tato jednání myslela Trumpova administrativa vážně?
-         Co detailního věděli Američané o íránském jaderném výzkumu a směřoval skutečně ke zhotovení jaderné zbraně určené k útoku?
-         Máme po tom všem ještě věřit Trumpově sloganu „America First“, nebo si raději uvědomit, že v americké politice (tedy i Trumpově) vždy platilo „Israel First“?
-         Byla cílem izraelských úderů na Írán výhradně jaderná zařízení, nebo šlo jen o pro západní veřejnost akceptovatelnou záminku, ač hlavním cílem snad mělo být rozvrácení iránského režimu a tím i celého stávajícího politického uspořádání Blízkého a Středního východu?

Kdybychom znali spolehlivé odpovědi na těchto několik otázek, snadněji bychom mohli v celém problematickém kontextu učinit pár zobecňujících soudů. Odpovědi ale neznáme, byť jejich obrysy tušíme.

Válka mezi Izraelem a Iránem, která vypukla 13. června 2025, není začátkem tamních dějin a není ani jejich koncem. Je pouze jednou z uzlových událostí vyplývající z letitého spolužití Státu Izrael a jeho sousedů. Je dílčím vyvrcholením potýkání se židovského živlu se svým okolím i (často oprávněně nedůvěřivým) vztahem arabského světa k obtížně kompatibilnímu státnímu konstruktu Izraele v regionu. Bez uvědomění si této hlavní příčiny sporů není možné pochopit ani dnešní vývoj.