Blíží se začátek školního roku a s ním se zintenzivňují i debaty o podobě budoucího rozpočtu ministerstva školství. Pokud chce česká vláda dodržet svůj nesmyslný slib, že platy učitelů budou na úrovni 130 % průměrné mzdy daného roku v Čechách, pak prý bude ministerstvo potřebovat do rozpočtu přidat 27 miliard korun. Ministerstvo financí však prý chce rozpočet na školství naopak zkrátit o 29 miliard korun. Ať to vše skončí jakkoliv, člověka napadne několik otázek.

Ta první je nasnadě: učitel je státní zaměstnanec. Na státu je závislý, stát jej vyplácí. Pokud se státnímu rozpočtu nedaří dobře, je rozumné, aby vládní politikové „nadbíhali“ učitelům nerealistickými sliby, které z takových slibů fakticky činí mandatorní rozpočtové výdaje? Přeji učitelům dobré a dostatečné výdělky, ale své povolání si zvolili sami. Nikdo je nenutil stát se státním zaměstnancem. Daří-li se státnímu rozpočtu dobře, ať se daří dobře i státním zaměstnancům, je-li tomu naopak, příjmy státních zaměstnanců – bohužel – musí „dýchat“ se státním rozpočtem.

Povinností ministra školství je hledat v rozpočtu další úspory. Jedna z nich se nabízí sama: zrušení pedagogických asistentů. Podíváme-li se do statistik ministerstva školství, zjistíme, že jen na základních školách ve školním roce 2017/18 působilo 13 660 asistentů pedagoga. Ovšem v roce 2021/22 to bylo již 22 460 asistentů. Nárůst jejich počtu je enormní. Podle vyhlášky ministerstva školství mohou v jedné třídě působit – spolu s vyučujícím – maximálně tři (!!!) asistenti.

Jak asi taková vyučovací hodina vypadá? Jak může učitel vyučovat, když paralelně s jeho výukou působí ve třídě jiná „vyučující“ osoba? Není zrušení pozic „asistenta“ jednou z cest k úsporám v daném resortu? Ale to by musel mít ministr školství Bek odvahu udělat něco s inkluzí. A takového ministra školství nemáme a ani se žádný „nadějný“ neukazuje.

P.S. Autor těchto řádků je původním povoláním učitel.