Na výsledcích voleb do Senátu PČR, jejichž závěr proběhl minulý víkend, není moc co komentovat. Žádné překvapivé výsledky nepřinesly. Ničím novým není mizivá účast voličů, kteří tímto způsobem opakovaně vysílají signál politikům, co si o významu a existenci této parlamentní komory myslí. Ničím novým už ani není vytváření krkolomných politických koalic ze subjektů v minulosti natolik ideově rozdílných, že jejich soudobá shoda na spolupráci je pouze přímou výpovědí o myšlenkovém vyprazdňování české politiky.
Jediné, co za pozornost a komentář těchto voleb stojí, je fakt, že žádný z kandidátů, kteří se posléze senátory či senátorkami stali, se ve svém volebním programu nevěnovali nejvážnějším problémům dneška – společenským a ekonomickým hrozbám, které jsou produktem vládního „boje s covidem-19“, či hodnotovému rozpadu západní společnosti způsobenému ideologiemi multikulturalismu, envirnomentalismu, feminismu či genderismu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV