Výrazný růst ceny ze včerejšího dne je kombinací dvou faktorů. Za prvé, Irán, třetí nejproduktivnější člen OPECu, se potýká s nečekaně velkou politickou nestabilitou. Za šest dnů protivládních protestů a provládní manifestací zahynulo již 21 lidí a jedná se tak o největší demonstrace od zpochybňovaných prezidentských voleb v roce 2009. Iránská Revoluční garda, po tvrdých zásazích ve třech provinciích, již včera oznámila úspěšné potlačení protestů. I přes nestabilní politickou situaci objem vývozů ropy nepoklesl, ale investory to přesto zatím neuklidnilo. Za druhé, přelom roku zaznamenal výrazný nárůst poptávky ze Spojených států. Podle předstihového průzkumu API poklesly americké zásoby ropy v posledním týdnu minulého roku o skoro 5 miliónu barelů, tedy o půl miliónu více než odhaduje medián trhu. Navíc nebývale silná sněhová bouře, která v současnosti zasahuje celé východní pobřeží Spojených států, způsobila nečekaně velký nárůst poptávky po energiích a palivech. Realizované míry objemu amerických zásob by měly být publikovány dnes večer, ale už teď lze očekávat, že pokles bude větší, než odhaduje trh. Z toho vyplývá, že by se cena ropy Brent mohla ještě udržet poblíž 68 dolarů.

Zápis z prosincového jednání Fedu nepřinesl žádné překvapivé zprávy. Členové měnověpolitické rady se shodli na nutnosti utahování měnové politiky v letošním roce, ale silněji si rozporovali v četnosti a časování jednotlivých navýšení sazeb. Šest členů rady v prosinci odhadovalo celkem troje navýšení sazeb, což nakonec odpovídá projekčnímu mediánu zbylých členů. Nicméně také šest členů očekává jen dvě navýšení, zatímco zbytek počítá se čtyřmi. Členové rady počítají s určitým nárůstem spotřeby domácností i podniků v důsledku nového daňového zákona, nicméně vyjádřili nejistotu ohledně velikosti ekonomického dopadu reformy v době solidního růstu. Odhad růstu HDP na letošní rok byl kvůli daňové reformě revidován o 0,4 p.b. na 2,5 %, ale dlouhodobý odhad růstu zůstává nezměněný. Někteří představitelé rady zmiňovali stagnující míru inflace jako varování před předčasným, nebo příliš agresivním navyšováním sazeb. Navíc N. Kashkari, který v prosinci hlasoval proti navýšení sazeb, vyjádřil obavy ohledně zplošťující se výnosové křivky, což by mohlo předpovídat nastávající ekonomické zpomalení. Přesto, si byla většina zástupců Fedu velmi jista pokračujícím tempem růstu HDP, což by mělo vést k růstu inflace směrem ke 2 %. Rozhodnutí o výši úrokových sazeb tak bude velmi záviset na názoru a vyjednávacích schopnostech nového šéfa Fedu J. Powella. Nicméně již teď lze očekávat, že nový šéf americké centrální banky bude volit spíše holubičí nebo konsenzuální linii měnové politiky.