Hrozba záporných úrokových sazeb se šíří jako lavina a banky již nemají v jistém slova smyslu zájem o peníze na účtech. Chtějí podpořit ekonomiku a vytvořit „zdravou“ míru inflace tím, že opět budou stále více přisypávat peníze do již tak zadluženého systému.
Neuvědomují si, že se celý tento proces může vymknout kontrole a hrozí, že se tato dnešní deflace přehoupne do hyperinflace, která může být extrémní a přivést opět celý svět do problémů. Strach z dalšího zadlužování odvádí pozornost investorů k jiným alternativám, jakými jsou třeba zlato nebo stříbro.
Pozorujeme strach z nejistoty např. v Japonsku, které se nedávno rozhodlo zavést záporné úrokové sazby. Reakce lidí na sebe nenechala dlouho čekat – vytahují své peníze z bank a ukládají si je doma ve svých trezorech. Smysl tohoto kroku je jasný: proč nechávat své peníze v již tak riskantním bankovním systému, když se vůbec nezhodnotí, případně jejich hodnota ještě poklesne? Nejen v okolním světě se mluví o záporných úrokových sazbách, uvažuje o nich už i ČNB.
Jak mnozí ví, fiat měny, tedy měny s nuceným oběhem, nejsou věčné a časem se přiblíží jejich konec. Podle dnešního celosvětového vývoje to může být docela brzy. Pokud by se dostavilo okamžité zhroucení měn, postihlo by to mnoho lidí. Nicméně budou i takoví, kterým se bude dařit naopak ještě lépe. Vyvstává pak otázka, jak se dnes obyčejní občané mohou chránit před těmito destrukcemi a ekonomickými kolapsy…
Je téměř jisté, že v zemích, kde mají soukromé osoby nejjednodušší přístup k fyzickému zlatu a stříbru, přečkají případnou bouři nejlépe. I kdyby lidé vlastnili obyčejné zlaté šperky, budou tyto události překonávat mnohem lépe.
Nejvíce zlata má Američan
Pohled na zlaté rezervy jednotlivých zemí nám zcela jistě neodhalí úplnou pravdu. Mohou být totiž strategickou zbraní v měnových válkách a představovat určitou výhodu. USA razí cestu mít ve svých zásobách více než 8 000 tun zlata. Co z toho ovšem má obyčejný občan? S největší pravděpodobností jsou tyto rezervy používány ve prospěch vládních elit.
Spotřeba zlata v jednotlivých státech stoupá. Podle dostupných informací se za královnu celkové světové spotřeby zlata může považovat Indie, hned za ní je Čína a dále pak USA. V přepočtu na obyvatele je to cca 0,18 Oz na občana Indie, 0,17 Oz na občana Číny a obrovských 1,382 Oz na Američana. Shrnuto a podtrženo, Američané stále vedou v tomto individuálním poměru. Podle článku vydaného v listu Wall Street Journal, Indové stále mohou být největším soukromým držitelem tohoto žlutého kovu. Konzervativní odhady jsou ještě mnohem vyšší a existuje předpoklad, že až 15 tisíc tun zlata je drženo v soukromém vlastnictví (např. šperky). Po přepočtu na obyvatele by to představovalo 0,371 Oz.
V mnoha zemích v Africe, Latinské Americe a na Středním východě je téměř nemožné, aby lidé kupovali zlato do svého portfolia. V některých případech je to proto, že obchodníci neprodávají kovy kvůli přísným předpisům, daním nebo clům, kterými jsou zatíženy tyto kovy.
Podle dostupných informací například společnost Schiff Gold prodala zlatý pětigramový slitek jednomu klientovi z Brazílie. Nicméně ten musel zaplatit více než 100 % na dani z přidané hodnoty. Je tedy zjevné, že je v některých zemích velmi těžké vlastnit fyzické zlato.
Závěrem můžeme konstatovat, že pokud by došlo k tomu nejhoršímu a přišel by pád fiat měn, budou na to lépe připraveni občané zemí, kde po celá staletí převládá tradice vlastnit fyzický kov – konkrétně tedy v Indii a Číně. Pro ostatní to bude představovat mnohem větší problém.
Autor je investiční analytik.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
