Vezmi již vyřešený problém, udělej z něj problém aktuální, vystraš veřejnost, prosaď zákaz a hodně o tom mluv. Tak málo stačí politikům v Česku k popularitě. Pověstnou „českou uličku“, která běžně následuje, pak lze vlastně považovat jen za obranný mechanismus společnosti. Podle toho to však u nás taky vypadá.

Nulová tolerance k hazardu? Postupně zmizely legální herny a místo nich vyrostly herny černé, neregulované a nedaněné. Bodový systém pro řidiče? Fungovalo to jen do té doby, než někdo vymyslel, že po odebrání řidičského průkazu se dá vesele jezdit na druhý, vydaný v zahraničí. Zákaz pro sběrny vyplácet hotovost za šrot? Stačí vypisovat směnky a pak si je nechat proplácet. 

A takhle se dá docela dlouho pokračovat: Zákaz vybírání příplatků za nadstandardní péči v nemocnici? Jakýpak příplatek, to je finanční dar, který jen náhodou dosahuje stejné hodnoty. Zákaz podomního prodeje? Klídek, my tu jen provádíme průzkum trhu. Zákaz telefonování řidiče za jízdy? Drbal jsem se za uchem. A vlastně jsem vůbec neřídil.