Sobotka si vyhradil právo nesouhlasit s dalšími sankcemi EU, pokud – jak řekl – „se budeme domnívat, že není správné, aby Evropa šla tímto směrem.“
Tato slova vyvolala pochopitelně silné reakce na naší politické scéně. Zásadní nesouhlas s tím vyjádřil místopředseda vlády a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek – „Nemůžeme Ukrajině udělat to samé, co nám udělali v Mnichově“ – a pravicová opozice, strany TOP 09 a ODS, chtějí kvůli Sobotkovým výrokům svolat mimořádnou schůzi sněmovny.
Je otázka, zda premiér Sobotka měl či neměl něco takového říkat, dokud není ani návrh sankcí EU na stole. Možná to bylo zbytečné, ale dost možná byl jeho výrok ve skutečnosti určen voličům sociální demokracie, kteří se s ním nejspíše ztotožní – a pak by ta slova dávala smysl.
Stojíme před podzimními komunálními a senátními volbami a všechny naše politické strany už rozjíždějí naplno volební kampaň. A tak není divu, že i vůdce koaliční strany ANO Andrej Babiš dnes Sobotku nepřímo podpořil a podotkl, že evropské sankce vůči Rusku zatím neměly žádný účinek.
Efektivita ekonomických sankcí je vždycky otázkou do diskuse a jejich následky bývají krátkodobé i dlouhodobé a obojí bývá velmi těžké předvídat.
Stojí však za to si všimnout, proč vůbec EU o dalších, přísnějších sankcích uvažuje. Jejich hlavní advokátkou v této chvíli je německá kancléřka Angela Merkelová, která tvrdí, že současné chování Moskvy na Ukrajině nemůže zůstat bez odezvy, a to i v případě, že sankce opravdu poškodí německé hospodářství.
„Sankce mohou mít své následky také pro německé podniky,“ připustila Merkelová po návratu do Berlína, „ale také říkám,“ dodala, „že své následky má i to, když je dovoleno měnit hranice v Evropě a napadat jiné země vlastními vojsky.“
Právě přítomnost ruských vojáků v bojové zóně východní a jižní Ukrajiny, jak vyšla prokazatelně najevo minulý týden, kdy někteří z nich byli zajati, přiměla představitele EU k uvažování o přísnějších ekonomických sankcích vůči Rusku.
Moskva ovšem nadále svou vojenskou angažovanost v tomto regionu popírá a proti novým sankcím se vedle České republiky ozvalo i Slovensko a Rakousko, jak analytikové uvádějí, vesměs země závislé na ruském plynu.
Tisková agentura Reuters cituje slovenského premiéra Fica, který řekl, že považuje sankce za „nesmyslné a kontraproduktivní“. A dodal něco podobného, co říká Sobotka: „Vyhrazuji si právo vetovat sankce, které poškozují národní zájmy Slovenska.“
Takže v tom váhání rozhodně nejsme sami.
Každý kompromis v EU je velmi těžký a i v tomto případě lze čekat ještě hodně diskusí.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: rozhlas.cz
