Řecká strana si během víkendu dál trvala na svém a v klíčových reformních bodech již nechtěla ustoupit ani o píď. Neuspěla tak logicky se svojí žádostí o natažení současného záchranného programu (za horizont 30.6.) ani s žádostí o poskytnutí překlenovací půjčky. Rozhodnutí o uspořádání referenda na 5. července tak v zásadě bylo rozhodnutím nesplatit na konci měsíce včas peníze Mezinárodnímu měnovému fondu. To byla pro ECB poslední kapka do ohně a rozhodla se Řekům nenavyšovat přístup k záchranným penězům (programu ELA) - to jinými slovy znamenalo, že další výběry z bankomatů by banky neměly čím vykrývat. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér a centrální banka do 7. července nechaly banky a celé řecké finanční trhy natvrdo zavřít. Omezení na výběr peněz jsou velice tvrdá a z bankomatu Řekové nedostanou víc jak 60 eur za den.Co se může dít dál?

Po referendu, ve kterém by Řekové řekli ano členství v euru, může být řecký premiér daleko ochotnější dělat kompromisy a mohlo by dojít k rychlé dohodě. To je ale ten nejoptimističtější scénář. Dokud dohoda nebude, nebudou pravděpodobně uvolněny ani kapitálové kontroly a tvrdá omezení výběru peněz z bankomatů. Čím déle to bude trvat, tím větší je šance, že Athény nakonec k běžnému fungování budou muset zavést paralelní měnu (kterou by například stát začal vyplácet státní zaměstnance). Naděje na pozitivní obrat by výrazně klesla 20. července, kdy mají Athény splatit více jak 3 mld. eur přímo ECB.