Co se stalo? Koordinovaný zásah největších světových centrálních bank, který má pomoci evropským bankám s přístupem k financování. To vše na pozadí poměrně slušných makroekonomických čísel z USA a snížení čínských povinných minimálních rezerv. Od začátku týdne si tak akcie v Evropě připsaly 10 % a v USA 7 %. Centrální banky USA, Kanady , Británie, Švýcarska, Japonska a samozřejmě ECB se dohodly na zlevnění dolarových peněz a protažení těchto operací do začátku roku 2013. To by mělo bezesporu evropským bankám pomoci s palčivým přístupem k dolarům po té, co americké peněžní fondy do velké míry utáhly dolarový penězovod do Evropy. To je bezesporu vítané opatření, které pomůže evropskému finančnímu sektoru s jedním problémem. Bohužel, ne s tím zásadním, protože nedostatek dolarové likvidity je jen jedním ze symptomů eskalující krize.
 
Původ strachu v tuto chvíli leží v neschopnosti evropských politiků zkrotit napětí na dluhopisových trzích eurozóny, které aktivně koketují se scénářem rozpadu měnové unie. Souběžně s tím musí evropské finanční instituce řešit "dobrovolné" odpuštění řeckého dluhu a tlake na posílení kapitálové přiměřenosti ve chvíli, kdy se kapitál na trhu prakticky sehnat nedá. To vše vede k masivnímu tlaku na zeštíhlování bilancí bank, který současné problémy jenom přiživuje. Levnější dolarová likvidita může samozřejmě uvolnit trochu páry z hrnce, ale není to tolik očekávaný bod zvratu. Zásadní bude, kam povedou jednání mezi evropskými politiky a ECB před posledním summitem tohoto roku. Pokud bude ECB výměnou za přísnější fiskální pravidla (popřípadě vydávání eurobondů) ochotná podržet Španělsko a Itálii, pak bude důvod k optimismu. Do té chvíle je ale třeba na včerejší optimismus pohlížet jako na pouhou hříčku volatility.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

Další ekonomické glosy Jana Bureše čtěte ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.