Co se stalo? Koordinovaný zásah největších světových centrálních bank, který má pomoci evropským bankám s přístupem k financování. To vše na pozadí poměrně slušných makroekonomických čísel z USA a snížení čínských povinných minimálních rezerv. Od začátku týdne si tak akcie v Evropě připsaly 10 % a v USA 7 %. Centrální banky USA, Kanady , Británie, Švýcarska, Japonska a samozřejmě ECB se dohodly na zlevnění dolarových peněz a protažení těchto operací do začátku roku 2013. To by mělo bezesporu evropským bankám pomoci s palčivým přístupem k dolarům po té, co americké peněžní fondy do velké míry utáhly dolarový penězovod do Evropy. To je bezesporu vítané opatření, které pomůže evropskému finančnímu sektoru s jedním problémem. Bohužel, ne s tím zásadním, protože nedostatek dolarové likvidity je jen jedním ze symptomů eskalující krize.
 
Původ strachu v tuto chvíli leží v neschopnosti evropských politiků zkrotit napětí na dluhopisových trzích eurozóny, které aktivně koketují se scénářem rozpadu měnové unie. Souběžně s tím musí evropské finanční instituce řešit "dobrovolné" odpuštění řeckého dluhu a tlake na posílení kapitálové přiměřenosti ve chvíli, kdy se kapitál na trhu prakticky sehnat nedá. To vše vede k masivnímu tlaku na zeštíhlování bilancí bank, který současné problémy jenom přiživuje. Levnější dolarová likvidita může samozřejmě uvolnit trochu páry z hrnce, ale není to tolik očekávaný bod zvratu. Zásadní bude, kam povedou jednání mezi evropskými politiky a ECB před posledním summitem tohoto roku. Pokud bude ECB výměnou za přísnější fiskální pravidla (popřípadě vydávání eurobondů) ochotná podržet Španělsko a Itálii, pak bude důvod k optimismu. Do té chvíle je ale třeba na včerejší optimismus pohlížet jako na pouhou hříčku volatility.