Ta je podle centrální banky nastavena správně, a pokud by bylo třeba měnové podmínky uvolnit, použijí k tomu centrální bankéři kurz koruny. O záporných sazbách začala ČNB uvažovat proto, že se bála, aby snižování sazeb v eurozóně nenastartovalo masivnější příliv “horkých peněz” a zbytečně neprodražilo obranu slabé koruny. Poslední snížení depozitní sazby ECB (i vzhledem k opatrné rétorice šéfa ECB Draghiho) ale zatím rychlejší příliv horkých peněz do korun nevyvolalo – z hlediska přírůstku likvidity v českém finančním systému byl měsíc březen zatím letos nejslabší. I proto se asi dnešní debata o zavedení záporných sazeb nesla zatím spíše v akademickém duchu.
I když ČNB dnes záporné sazby nezavedla, může se k tomu odhodlat v pozdějším průběhu roku, pokud znovu výrazněji zesílí příliv spekulativních peněz do korun (na úrovně srpna a září 2015). Toho můžeme být svědky s blížícím se koncem intervenčního režimu v Česku. Je totiž těžké představit si opuštění intervenčního režimu za situace, kdy české sazby budou výrazněji výše než eurové.
Pokud by se ČNB v budoucnu rozhodla záporné sazby zavést, postupovala by ale vzhledem k řadě možných negativních vedlejších efektů velice opatrně – zavedla by asi dvě sazby a rozhodně by neměla ambice srážet průměrnou sazbu pod depozitní sazbu ECB (dnes
-0,40 %). I eventuální zavedení záporných sazeb v budoucnu by podle našeho názoru nevedlo k poklesu delších (pětiletých až desetiletých sazeb), ale promítlo by se pouze u krátkých výnosů (se splatností do dvou let).
Autor je ekonom bankovní instituce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
