ECB pravděpodobně již nebude dál chtít snižovat sazby. Mario Draghi po posledním snížení sazeb (repo: 0,15%, depo-0,10%) nepřímo řekl, že další pokles by nebyl efektivní a nedává smysl. Je to pravda. Další pokles depozitní sazby do záporu by banky k rychlejšímu poskytování úvěrů nerozhoupal a spíše by se jim zakousl do marží. Výraznější záporné sazby by nakonec mohly vést v extrémním případě také k honbě za fyzickou hotovostí, což si ECB rozhodně nepřeje.

V této fázi také nepočítám s rozjezdem klasického kvantitativního uvolňování - skupování vládních dluhopisů známé z USA, Británie a Japonska. V Evropě je tato cesta spojená s řadou technických a právních překážek. Většina z nich pramení z nejednotné rozpočtové politiky eurozóny a zákazu ECB podílet se na přímém financování vlád. Mario Draghi si ale v odpovědích na dotazy novinářů může nechat otevřená zadní vrátka a nemusí klasické QE do budoucna zcela vyloučit.Nejpravděpodobnější v nejbližší době je ale start přímého skupování ABS - cenných papírů krytých nejrůznějšími aktivy bank, zejména pak úvěry malým a středním podnikům. I toto cvičení je spojené s řadou technických problémů a ECB pravděpodobně ještě není schopná program rozjet na zářijovém zasedání. V uplynulém týdnu si na tuto otázku musela najmout soukromou konzultační firmu.