Nejviditelnějším opatřením bylo očekávané snížení sazeb o 10 bps. Tím se depozitní sazba, za kterou si centrální banky ukládají u ECB, dostala do záporu. Důležité je, že záporná sazba bude nakonec aplikována na všechny typy vkladů komerčních bank u ECB. Nedojde tak jako v Dánsku k tomu, že by banky po zavedení záporné depozitní sazby přelévaly peníze u centrální banky z jednoho typu účtu na druhý. Záporná sazba se tak může týkat v tuto chvíli zhruba 130 miliard eur nadbytečné likvidity bank (plus zhruba 160 miliard eur, které jsou v programu SMP a nebudou dále sterilizované). To sice na první pohled nezní špatně, nesmíme to ovšem dát do kontrastu s celkovým objemem bankovních aktiv v eurozóně, který se blíží 30 biliónům eur. Záporná depozitní sazba tak sice ještě může snížit nejkratší tržní sazby, sama o sobě ale těžko rozhoupe evropské banky k větší úvěrové aktivitě.

Větší potenciál ovlivnit reálnou ekonomiku má bezesporu nové cílené LTRO (dlouhodobá repo-operace). Je zaměřené na půjčky nefinančním podnikům a překvapilo trhy jak svým objemem (až 400 miliard euro), tak především délkou splatnosti (až 4 roky). Jeho cílem je rozhýbat poskytování úvěrů především malým a středním podnikům, které v minulosti přispěly výrazně k tvorbě nových pracovních míst. Není to ale jednoduchý úkol. Problémem v řadě zemí totiž zůstává především nízká poptávka soukromého sektoru po úvěrech bank. Banky také mohou váhat s poskytováním úvěrů podnikům, protože primárním problémem bank je (ve světle nové regulace) starost o kapitál. Mohou tak dál preferovat kapitálově-pohodlnou držbu vládních dluhopisů. Celkový objem operací kolem 400 miliard eur je sice slušný, ale už nevypadá tak dobře, pokud dodáte, že do začátku roku 2015 jsou splatné stávající LTRO v hodnotě zhruba 450 miliard eur.