Německý odpor proti větší solidaritě při řešení bankovních krizí byl částečně zlomen. Společný záchranný fond pro řešení problémů bank vznikne za 8 let (původně za 10 let) a prostředky z něj budou uvolňovány rychleji. V rozhodování o tom, komu, zda vůbec a jak pomoci nakonec sehraje výraznější roli Evropská komise. Menší politický vliv ministrů financí i rychlejší zbudování záchranného fondu jsou bezesporu příjemné změny. I tak ale záchranný mechanismus působí na první pohled hodně těžkopádným dojmem. Je také jasné, že na skutečně velké bankovní problémy, jako v případě nedávných potíží Španělska nebo Irska, bude nakonec záchranný fond krátký.

Ke konci týdne se pozornost soustředí na další vývoj napětí mezi Ruskem a západem. Spojené státy včera přijaly nové sankce (zmrazení aktiv, zákaz vstupu a podnikání) pro dvacet osob a jednu prominentní ruskou banku napojenou na Kreml. Rusko obratem přijalo protiopatření, Evropa zatím zvažuje pouze rozšíření stávajícího seznamu osob, na které uvalila sankce. Shoda na přitvrzení sankcí ale v tuto chvíli podle agentury Reuters neexistuje. Evropa si v této fázi hlídá, aby postupovala jednotně, a doufá, že i stávající sankce přivedou Moskvu k jednacímu stolu.