Zlomení psychologické bariéry 1 % na 10ti letech je ale z velké části také dílem posledních slabých čísel z eurozóny. Ta potvrzují, že rok 2014 bude v eurozóně ve znamení velice slabého nízko-inflačního růstu. Zajisté tak časem poroste tlak na ECB, aby se snažila ekonomiku více povzbudit. Poslední pokles evropských výnosů se tak dá interpretovat i jako růst sázek na možné kvantitativní uvolňování (QE) - přímé skupování vládních dluhopisů z trhu. To však v tuto chvíli považujeme za málo pravděpodobné. Jednak má ECB v záloze nejprve schované přímé skupování kolaterizovaných úvěrů (ABS), současně vůči klasickému QE existuje uvnitř ECB poměrně velký odpor (především na straně Bundesbanky) a v neposlední řadě je to za současné situace dost neefektivní nástroj.