Kdyby byla vyvolaná pouze jednoduchými katalyzátory, jako je geopolitické napětí, mohla by skýtat pro řadu investorů výhodnou příležitost, jak naskočit do rozjetého vlaku. Problém je v tom, že příčiny dnešního výprodeje mají hlubší podstatu. V jejich jádru není "pouze" strach z Ukrajiny, ISIS nebo eboly, ale z deflace a slabé poptávky v řadě vyspělých ekonomik, především pak v eurozóně.

Slabší růst Evropy by sám o sobě nemusel být problémem, kdyby uvnitř euro-klubu neexistovaly tak vážné rozpory v pohledu na hospodářskou politiku.Zvlášť varovně na trhy působí odmítavé postoje Německa k jakýmkoliv dalším pokusům o měnovou nebo rozpočtovou expanzi. Není divu, že trhy podobně jako MMF v posledním výhledu zvyšují sázky na recesi v euro-klubu. Strach z pádu eurozóny ke třetímu dnu (triple-dip recession) se začíná podepisovat i na důvěře v americkou ekonomiku. Na trzích panovalo správné přesvědčení, že Spojené státy jsou schopné ustát pomalý růst eurozóny i eventuální problémy rozvíjejících se ekonomik, které by mohl způsobit první růst sazeb v USA v roce 2015. Další recese eurozóny by ale byla i pro dobře rozběhlou Ameriku tvrdším oříškem. Proto se tržní sázky na první růst úrokových sazeb v USA v tuto chvíli posouvají až na konec roku 2015. To vše má odraz i na ztrácející síle amerického dolaru, který v uplynulých měsících těžil právě z příběhu o odolné Americe a klopýtající eurozóně.