Přitom jako by v současné letní pohodě nepřicházely nijak zásadní informace. Investoři ale pravděpodobně přehodnocují některá z dosavadních rizik. Ať už je to slabá Čína, problémy emerging markets, post-brexitová politická nákaza nebo potíže italských bank platí jedno - rizika dál zůstávají na stole, ale investoři je nevnímají jako bezprostřední hrozbu. Pozornost se tak stáčí zpět k známé skutečnosti - akcie sice vypadají v historickém porovnání draze, ale je to nic proti dluhopisům, které jsou díky politikám centrálních bank super-drahé.

V tom srovnání s rokem 1999 ostatně pokulhává. Výnos desetiletého amerického dluhopisu byl na konci roku 1999 6,5 %, zatímco dnes je lehce nad 1,5 %. Hlavním motorem akciového růstu v té době byl růst ekonomiky - ta v roce 1999 rostla skoro o 5 %, zatímco letošní růst zatím nedosahuje ani 2 %. V roce 1999 ale svoji roli sehrála i přehnaně pozitivní očekávání ohledně růstu technologických společností - poměr cen a zisků technologických titulů se vyšplhal k šedesáti. Také do roka a do dne akciové trhy začaly prudce padat.