Zjistil jsem, že životnímu prostředí komisař Dumas moc nerozumí, ale výborně jsme si popovídali o byzantské teologii…Jsou tam představy, že všechno bude podřízené nějakým směrnicím. Dělají se různé cíle a akční plány, a když probíhá debata o strategii, tak jsem uvedl, že bych uplatnil zásadu mrtvého koně, kterou mají indiáni kmene Dakota. A ta zásada zní: „Sedíš-li na mrtvém koni, sesedni!“ Místo toho v Evropské unii vytváříme tým pro lepší image mrtvého koně, pro lepší výživu mrtvého koně a pro lepší trénink mrtvého koně. Dodávám za sebe, že i pomalu a jistě některé vystrkující hlavy nové vlády ČR by si měly uvědomit, že i ČR je hříbětem koně zvaného EU.

Proto a co se týče dat tvořících název příspěvku, nabízí se veřejnosti, dnes již žijící v digitální kleci s vládními nařízeními neprojednanými jako zákon v parlamentu s pocitem nejistoty a bezmoci uvědomit si, že teorie revolucí rozlišuje dvě základní: velké, světové s vlivem a následky pro celý svět a lokální, omezené svým průběhem a následky pro jeden stát, jeden národ.

7. 11. 1917

Velká říjnová revoluce (VŘSR) má celosvětový historický význam. Její sociální a třídní obsah ji dovoluje nazývat socialistickou revolucí. Její civilizační charakteristiky ji úzce spojují s metafyzickou misí Ruska a ruských lidí. Z hlediska řízení státu se jedná o národní osvobozeneckou revoluci, protože to byla ona, která osvobodila Rusko od vnější správy a únorové zrady ruských elit. Duální moc, která byla v červnu 1917 během prvního kongresu Sovětů formalizována na centrální úrovni, se stala platformou pro boj různých skupin ruského establishmentu. Podobně jako teď bojuje západ proti vlastencům. Rozhodující slovo v tomto boji zaznělo po porážce Sovětů během třídenních červencových události v Petrohradu.

Výsledkem událostí bylo předání moci do rukou druhého sjezdu Sovětů. Integrace do světového globalismu za podmínek Čtrnácti bodů W. Wilsona prohrála proti skupině obhajující prioritu vnitřního rozvoje. Občanská válka nezačala v důsledku dvoubarevného červenobílého teroru, ale po té, když u elit došlo ke ztrátě kontroly nad revolučním procesem. Proto došlo k podpoře a vyzbrojování hnutí Bílých, a zároveň nedovolení jemu transformovat se v jedinou centralizovanou sílu.