Protože to má být doba zklidnění (po práci od jara do podzimu) platilo dříve, že Advent je zároveň dobou postu, zákazu zábavy, svatby a hodování. V zemi, kde platilo, co Čech to muzikant vyrostla výjimečná hudební tradice, kterou zástupně představují písně zvané roráty.

Tradičním symbolem adventu je od 19. století adventní věnec v různé podobě a nejčastěji se čtyřmi svíčkami. Tři jsou fialové (nebo modré): pokání (památka na proroky), ztišení (láska) a čekání (mír a pokoj). Jedna je růžová: pastýřská, vyjadřující radost. Zapalování svíček je přímo spojeno s židovskou tradicí Chanuka, osmidenních svátků světel.

Radost a starost

Není pochyb, že se mohou radovat dnes i ti, kteří vědí málo o významu Adventu. Gréta, školačka reprezentující hnutí Fridays for future a osobnost roku časopisu Time jela domů z jednání v Madridu prý v přeplněném německém vlaku. Nevím proč, a s kým. Nevylučuji ale, že ji během cesty doprovázel vypařený duch konference o klimatu, šum ze sporů v Madridu a představa, že Pařížskou dohodu čeká stejný osud jak Kyotskou dohodu: Smrt.

Mohou se radovat i druzí. Proč? Opět se potvrdila skutečnost, že velká rozhodnutí se při jejich ohlašování chválí do nebe, aby zanedlouho po té mohly být kritizovány. To platí i pro EK, jednání premiéra Babiše v Bruselu, princip zcela nesmyslné politiky založené na možnosti koupě emisního snížení v zahraničí, a že jádro je bez emisí. Madrid opětovně ukázal protichůdné pozice trojek Austrálie, USA, Brazílie a ČLR, Indie a Saudské Arábie. Mezi uvedenými trojkami se nachází EU a malé ostrovní státy. Neuvědomují si, že politika OSN dostala ránu nožem do zad, i když ji bylo možné očekávat. Z rány do zad se OSN politika v představitelné budoucnosti nezotaví. Ani SRN není spokojena s průběhem a výsledkem konference. Proč? Důležitá rozhodnutí se přenášejí do budoucnosti. Protože věštec sám nezná svůj vlastní osud, Gréta se může klidně vrátit po prázdninách do školy. Proto: radost a starost.

Politika a válka

V úvodu jsem se zmínil o Chanuka. Proč? Protože v současném Izraeli byla přeměněna v oslavu vojenské síly, odhodlání a jakési protiváhy představy o bezmocné židovské diaspoře.  Kromě toho izraelská i severoamerická verze svátku zdůrazňuje vzdor, zaměřující se na kombinaci národního osvobození a náboženské svobody. V neposlední řadě, protože velká část veřejnosti všeobecně spojuje rozkoly (i ve společnosti) s působením Židů.