Právě proto jsem před časem dal neformálně dohromady skupinu významných odborníků z různých profesí a disciplín, abychom probrali konkrétní problémy společenské odolnosti a možná řešení z různých úhlů pohledu. Jinak to totiž nejde.

Nemám právo hodnotit rozhodnutí ministra, beru si ale právo do ruky zveřejnit reference, které později umožní čtenářům srovnávat slova a činy, metodické myšlení ministra a jeho skupiny odborníků ve věci. Pro srovnání uvedu ruský příklad hledání pravdy formou jednání prezidenta Putina. Vše psané a nenapsané má totiž jedno společné. Tím jedním je morálka.

Lawrence Kohlberg, Carol Gilliganová a morální vývoj

Lawrence Kohlberg (1927–1987) byl americký psycholog, 30. nejcitovanější ve 20. století. Je známý svým studiem morální výchovy,morálního zdůvodňování a morálního vývoje v kontextu Jean Piagetovy (1896–1980) teorie kognitivního vývoje. Kohlbergova práce byla rozšířena a upravená mimo jiné známou feministkou Carol Gilligan (1936). Ta si všimla během spolupráce a rozhovorů s Kohlbergem nesrovnalostí mezi chlapci a dívkami a paradoxů vyplývajících ze způsobů morálního uvažování, například dívek. Ve své knize Jiným hlasem: o rozdílné psychologii žen a mužů (1993, v češtině 2001, Portál) prezentuje vlastní pětistupňovou vývojovou teorii morálky péče, která má být typickou pro ženy.

Jako Kohlbergova stadia morálního vývoje se označuje šest hypotetických stadií, kterými prochází lidé v průběhu svého morálního vývoje. Šest stadií se ještě rozčleňuje do tří skupin. První dvě tvoří prekonvenční úroveň morálky, další dvěkonvenční úroveň morálky a poslední dvě postkonvenční úroveň morálky. Lidský morální vývoj se ale nemusí vyvinout až k šestému stadiu. Dnes víme, že člověk nemusí procházet všemi stadii tak, jak jdou za sebou. Například Esther Blank Kurtinesová a William Greif přinesli důkazy, že člověk nějaké stadium v průběhu vývoje přeskočit může. Také procentuální zastoupení lidí u jednotlivých stadií je uvedenými autory napadáno. Podle mého přesvědčení proto, že nemají nic lepšího co nabídnout a kritika se sluší. Proč se zmiňuji o morálním vývoji?

Kohlberg tvrdil, že nezáleží ani tak na tom, jaký názor máme, ale spíše jakým způsobem jsme k němu dospěli. Jinými slovy: pokud chlapec rozbije talíř ve spíži, nezáleží na tom, zda jej potrestáme či ne. Rozhodující jsou totiž aspekty situace: zda chtěl donést matce chléb, nebo ze spíže kradl čokoládu; zda se přiznal, nebo nehodu zatajil. V kontextu pandemie strachu z mutujícího Covid-19 představuje pro skupinu odborníků ministra Petříčka otázka morálního vývoje, když ne prioritu, tak, zcela určitě s ní spojený klíč k pravdě. Proč?