V předdveří otevření majáku, si dovoluji doplnit českou verzi Wikipedie o skutečnost, že to byl autor tohoto příspěvku, který po dobu šestnácti let, kdy ostatní trávili dovolenou u moře, jednou v roce se věnoval inscenaci oper z mnoha důvodů a poprvé uvedl v zahraničí (25. února 1984) s podporou města Karlsruhe, ministerstva vědy a kultury Stuttgart, Landesbausparkasse a dalších jednoaktovou operu pro malé a velké. Opera českého skladatele Jiřího Pauera (1919-2007) - Žvanivý slimejš byla uvedena spolu s autorem zkrácenou verzí baletu Ferda mravenec.

Námět opery čerpá z orientální pohádky japanologa, spisovatele a sběratele umění Josefa (Joe) Hlouchy (1881-1957). Opera vznikla jako poslední práce Jiřího Pauera při dokončování studia na AMU u prof. Pavla Bořkovce (1894-1972). Její premiéra se odehrála 5. dubna 1958 v pražském Divadle Jiřího Wolkera. Podle české Wikipedie opera byla inscenována v pražském Národním divadle celkem dvakrát: mezi lety 1966–1970 se odehrálo celkem 27 představení, mezi lety 1984–1990 pak dokonce 235 představení. V roce 2014 operu uvedlo plzeňské Divadlo J. K. Tyla, které ji uvádělo ještě v roce 2019. Pro informaci uvádím, že v Karlsruhe se mi podařilo získat nejenom maďarského dirigenta Georga Kardose, světoznámé zpěváky, Fina Marrku Tervo (baßbariton), Holanďana Antona de Ridder (tenor), Skotku Valery Brown (alt), Němky Gabriele Brucker-Sieg (soprán) a Carmen Fuggiss (soprán), ale i široce známou návrhářku kostýmů Helmi Henßler. Děkovný dopis prof. Jiřího Pauera, tenkrát ředitele Národního divadla datovaný 20. únorem 1984 jsem ochoten darovat archivu ND.

Dnes daruji krátké zamyšlení o důležitosti tradičních a novodobých pohádek z dalekého východu, Koreje – Jižní a Severní.

V lednu 2007 Journal of Korean Home Management Association zveřejnil Analýzu sociálních ctností a prostředí v tradičních pohádkách Jižní a Severní Koreje. Pro analýzu bylo vybráno 274 tradičních pohádek Jižní a Severní Koreje. Výzkum byl proveden pomocí grafu obsahové analýzy a zjistil rozdíly v počtu postav, jak ideologie a sociální prostředí ovlivňují kategorizaci postav a jaké hodnoty jsou zastoupeny v pohádkách každé země. Analýza obecných charakteristik tradičních pohádek Jižní a Severní Koreje ukazuje, že jihokorejské tradiční pohádky mají více případů, kdy se objevují postavy. V severokorejských pohádkách se obvykle objevuje 5 nebo více postav.

Analýza kategorií postav v tradičních pohádkách Jižní a Severní Koreje zjistila, že postavy spadají do kategorií rodiny, přítele a učitele, vesnice a rodné země častěji v jihokorejských, než v severokorejských pohádkách. Kategorizace postav krajů a cizích zemí se vyskytují častěji v severokorejských pohádkách. Zejména rozdíl v kategorizaci postav rodiny, přítele a učitele a kraje ukazuje, že různé ideologie a sociální nastavení ovlivnily kategorie postav. Výzkum tradičních pohádek ukazuje, že pohádky Jižní Koreje si zvolily sebeúctu, sebeovládání, věrnost (zodpovědnost), porozumění druhým, chování a poctivost jako témata častěji než pohádky Severní Koreje. Ty indikují na převahu témat jako je šetrnost, sdílení, pořádek, pravidla, spolupráce a vlastenectví, včetně ochrany ekosystémů.