Jan Campbell: Zatímco…(3)

22.03.2019 19:26

Zatímco prezident Porošenko během jednoho ze svých posledních divadelních vystoupení ve hře na prezidenta prohlásil, že nebude vařit kaši s prezidentem Putinem, vaří a připalují mu jeho menu krajanští oligarchové s americkou podporou v osobě pana Volkera.

Jan Campbell: Zatímco…(3)
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Campbell

Oligarchové se rozhodli nedávat všechna vejce do jednoho koše a pánve po té, co vidí, že nenávist Poláků vůči Ukrajincům roste podobně rychle nebo pomalu, jako snaha běloruské opozice vypovědět ruského velvyslance Michala Babiče z Minsku a šance na přejmenování Astany v Nursultan.

To se nezmiňuji o představitelných následcích odcházení – neodcházení prezidenta Nazarbajeva (z prezidentského křesla do významného křesla předsedy Rady bezpečnosti státu) na bilaterální vztah RK s RF, EAHU, ŠOS a další, přejmenování všech hlavních ulic měst Kazachstánu na ulice Nursultana Nazarbajeva, a vnitropolitickou situaci, abych jmenoval několik příkladů. O pocitech v bruselských štábech EK a NATO před oslavou narozenin (4.4.1949) po vypuštění myšlenky prezidenta Trumpa do světa, týkající se Brazílie jako potenciálního člena NATO, a návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga v Itálii, nemluvě.

Myšlenka prezidenta Trumpa a prohlášení brazilského prezidenta Bolsonaro, vykořenit komunistické myšlenky ve světě, představují dárek síti protivníků NATO zvané No To War – No To NATO. Síť byla založena v roce 2008 ve Stuttgartu se zakládající výzvou zvanou Stuttgarter Appell. Cílem výzvy zůstává de-legitimizace NATO. Tenkrát ji podepsalo 650 organizací z více než 30 států světa. Případný vstup Brazílie do NATO by se rovnal konci NATO. Proto není divu, že si vzpomínám na Goethe a jeho citát: Tu zprávu slyším dobře, chybí jenom ta víra! (Die Botschaft hoere ich wohl, allein nur fehlt der Glaube!)

Víra mi chybí v uspořádané odcházení 3 M: Merkel, May, Macron. Tato trojice již nemůže zastavit doručení podrobné zprávy o krizi modelu EU všem příznivcům a odpůrcům EU. Model založený na virtuálních hodnotách, ne národním zájmu EU nebo ochraně zájmů jednotlivých členských států EU, byl ještě před 20 – 30 roky ideálem i pro odstupujícího velikého politika – obchodníka Nursultana Nazarbajeva a vůdců postsovětských republik. Protože se modely EU a NATO změnily v kluby orientované na hodnoty, jejich výlučnost, samolibost a úspěšnost dovolily vedení klubů zapomenout myslet na budoucnost a výchovu politicky nekorektních lídrů. Těch je potřeba jako soli. Lídři jsou totiž potřební k úspěšnému proplutí úžin, které pomohly vytvořit vyčerpané EU, NATO a 70 let trvající poválečná omezená suverenita Evropy. Té se dnešní EU a NATO beztrestně jen tak nezbaví.

Proto se omezená suverenita probouzí na národní úrovni. V sousední SRN v posledních dnech zazněla výzva k vyslání velvyslance USA z Berlína, t.č. nesplnitelná soudní výzva vládě SRN, prověřit zákonnost působení americké vojenské základny v Ramsteinu, a v neposlední řadě úporná snaha německých podnikatelů udržet hospodářské vztahy s Ruskou federací. To jak formou plynovodu, tak i rostoucími investicemi v době sankcí USA - EU a strachu malých členů EU. O spolupráci s ČLR nemluvě.

Zmiňuji se o SRN, protože se probouzí z pocitu ponížení. SRN se snaží udržet a rozvíjet hospodářské vztahy s RF a ČLR, protože hospodářský model USA a EU se hroutí, jestliže se již nezhroutil. USA nikdy nerozuměly a nerozumí ani dnes národní a etnické myšlence EU, na níž je EU založena. USA nevidí smysl v udržování evropských a světových institucí, které založily nebo spoluzaložily, a které pomohly USA využít samo-ničení Evropy s pomocí dvou prohraných světových válek ke svému obohacení, získání a udržení role světového policisty po celá desetiletí. Tomu napomohla skutečnost, že prakticky všechny politické, vědecké a kulturní kapacity Západu se nechali zlákat americkým snem a dolarem, a ti, kdo tak neučinili, prostě zmizeli z povrchu médií, veřejnosti a systému podpory. Ke všemu tomu, EU bez vůdce nevydržela nápor cizí kultury. To dokazují migrační vlna a krach multikulturalismu. I proto se EU dostala do hospodářských, vojensko – bezpečnostních a kulturně – hodnotových kleští. Ty tvoří USA, ČLR a RF jako střed. Bez silného vůdce se proto nelze z kleští osvobodit.

Problém je v tom, že vůdcovství může vzkvétat pouze v suverénním státu. Současné demokratické instituce nejsou objektivně schopny vychovat opravdové vůdce. Pouze manažery a parazity stěžující si na vše možné, jenom ne na své chyby a slabosti. Kazachstán byl, je dnes a doufám, že i zůstane na delší dobu, a nehledě na existující nebezpečí spojená s korupcí, klany a láskou k penězům, více suverénní než celá EU. I proto si mohl prezident v odcházení Nazarbajev mimo jiné dovolit politiku sbližování RK s EU pouze ve spolupráci s RF a přes RF. EU to odmítala poukazem na nedostatek demokracie, autoritářství a lidská práva. Přitom zapomněla na jeden z výroků prvního prezidenta USA, George Washingtona. Ten obsahově sděluje, že USA nemají (mít) potřebu trvalých spojenců, a měly by se držet dál od Evropy. Trump, obchodník – politik a prezident zřejmě ví, kde a kdy, co, jak a proč konat tak, jak doposud koná.

Možná i proto nekomentuje rozhodnutí EP ze 14. Března t.r. Toho dne EP hlasoval proti návrhu skupiny států, které chtěly zrušit jednací mandát EK týkající se obchodních jednání s USA (223 proti, 198 za). Výsledek hlasování indikuje strach EP/EU z možnosti kvalitativního zhoršení hospodářských vztahů mezi USA a EU, možnosti DG TRADE a v neposlední řadě, výsledek hlasování představuje šanci na ratifikaci úzkého jednacího mandátu EK, dovolujícího mít naději na dosáhnutí dohody s USA o netarifních bariérách, clech apod. a tím získat trochu času k pokračování v péči o mýty a klam.

Z uvedeného a s ním spojeného vyplývá možnost pro kandidáty do voleb EP definovat a představit nové modely systému moderního politického vůdcovství, nekoncentrovat se na sliby, které nelze splnit, a seznámit se s fungováním alespoň pěti tzv. šedých kardinálů moci: Otce Josefa (1577-1638), pravé ruky kardinála Richelieu, Livie (58 – 29 p.n.l.), manželky Octaviana Augusta, Henrika Ostermana (1686 – 1747), diplomata a generál admirála ruského impéria, Henricha Himmlera (1900 – 1945), zločince 3. říše, a odsouzené důvěrnice před rokem odsouzené jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje, paní Čche Son-sil. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě, praví staré přísloví. Souhlasu netřeba. 

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

16:14 Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

Světové agentury, vč. např. Bloombergu, zveřejnily počátkem týdne čísla převzatá od čínského statist…