Z něj vyplynulo, že americká ekonomika vytvořila téměř 200 tisíc pracovních míst. To sice nestačilo na to, aby poklesla míra nezaměstnanosti, ale jen proto, že vzrostla tzv. míra participace - neboli podíl práceschopného (a ochotného) obyvatelstva na celkové populaci. Minimálně několik posledních reportů z amerického trhu práce, tak potvrzuje hypotézu některých ekonomů, že míra participace se chová procyklicky, neboli s tím, jak se zlepšuje situace a ekonomika je schopna tvořit více pracovních příležitostí, se na trh práce vracejí lidé, kteří jej (z důvodu vlastní frustrace opustili). V součtu to pak může znamenat, že ekonomika může vygenerovat spoustu nových pracovních míst (tak jak tomu bylo v červnu), avšak míra nezaměstnanosti neklesá.
Potvrzující se vidina robustního a udržitelného oživení na americkém trhu práce se samozřejmě musela silně projevit na finančních trzích, kde se začínají rýsovat jednoznační vítězové a poražení. Na straně vítězů jsou to akciové trhy (převážně ty americké) a dolar. Na straně poražených jednoznačně figurují prakticky všechny trhy a některé komodity včele se zlatem. Tato tržní konstelace nějaký čas zcela jistě vydrží. Minimálně pak do té doby, než se objeví nové silnější ekonomické podněty (např. startující kvartální zisková sezóna), anebo trhy usoudí, že růst tržních úrokových sazeb je příliš rychlý na to, aby jej ekonomika a především pak finanční sektor dokázal vstřebat.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz