Za prvé, vzhledem k protisměrnému rozložení sil hrozí, že do konce tohoto roku nebude schopen se Kongres dohodnout na tom, aby došlo ke zmírnění či kompletnímu přepsání utažení fiskální politiky, které bylo vepsáno do americké legislativy před rokem a má se spustit od 1. ledna. Reálně tedy bude hrozit to, čemu se finančních trzích přezdívá fiskální útes, neboli utažení rozpočtové politiky v řádu 3-4 % HDP. Je jasné, že takováto hrozba nemusí být rizikovým aktivům po chuti.

Za druhé, ze střednědobého pohledu může staronové rozložení sil na americké politické scéně přinést velmi podobnou makroekonomickou politiku, jakou jsme pozorovali dosud. Neschopnost rozpolceného Kongresu přinést smysluplnou rozpočtovou strategii bude kompenzována velmi uvolněnou měnovou politikou, kterou bude razit Fed, jehož politika se ocitne zcela v režii Obamou najmenovaných holubic.