Paradoxní pravdou totiž je, že zatímco česká inflace přestřeluje inflační cíl a peněžní trh je a ochoten si připustit, že ČNB bude muset na tento vývoj již brzy opět reagovat zvýšením oficiálních úrokových sazeb, tak dlouhodobé korunové úrokové sazby více méně stagnují. Jinak řečeno české výnosové křivky, resp. rozpětí mezi dlouhodobými a krátkými tržními sazbami klesá. Proč je to zvláštní a mělo by nás to v jistém smyslu i znepokojovat?
Sklon výnosové křivky, a zde je třeba se obrátit na americká data, která jsou historicky nejdelší, je totiž jedním z nejlepších tržních předstihových indikátorů recese. S tím jak trh větří recesi, klesají nejen dlouhodobá inflační očekávání, ale i reálná úroková sazba, takže dlouhodobé úrokové sazby klesají, zatímco ty krátkodobé jsou ještě nahoře, neboť centrální banka bojující s odcházející konjunkturou a inflací je drží svojí politikou ještě vysoko. Výsledkem je, že rozpětí např. mezi desetiletou a dvouletou sazbou se blíží nule, či dokonce padá do záporných hodnot. Nejde však jen o falešný tržní signál. Takto definovaný sklon americké výnosové křivky dokázal správně předpovědět sedm posledních amerických recesí. Náš jednoduchý model, založený na sklonu výnosové křivky (viz: https://bit.ly/2KNYql3), například říká, že pokud rozpětí desetiletého a dvouletého amerického vládního dluhopisu spadne na mínus 16 bazických bodů, pravděpodobnost americké recese vzroste na 51 % v horizontu 19 měsíců.
A jak je to s českou výnosovou křivkou? Aktuálně desetiletou a dvouletou swapovou sazbu zúžilo jen 28 bazických bodů, což byly mimochodem hodnoty zaznamenané nejen během roku 2016, ale také těsně před finanční krizí a následnou recesí, zahájenou na konci roku 2008. Mimochodem vůbec nejnižšího (nejvíce záporného) sklonu výnosové křivky jsme v ČR dosáhli před a po měnové krizi v letech 1997 a 1998 (kdy samozřejmě také proběhla první česká novodobá recese).
Avizuje tedy zplošťující korunová výnosová křivka příchod recese v ČR? Empiricky vzato máme málo dat na to, abychom modelově mohli činit silné závěry. Nicméně když už bychom se o to pokusili, tak lepším (statisticky významnějším) indikátorem pro pravděpodobnost recese je spíše než 10leté rozpětí - 2 roky, rozpětí mezi desetiletou swapovou sazbou a tříměsíčním Priborem. Zde samozřejmě není situace tak vážná, neboť rozpětí činí stále přes 80 bazických bodů. Náš jednoduchý model přitom říká, že teprve v momentě kdy rozpětí mezi desetiletým swapem a Priborem 3M klesne na 30 bazických bodů, tak pravděpodobnost české recese vzroste nad 50 % v horizontu 5-10 měsíců. Neboli na českou recesi “za rohem” to zatím nevypadá, ale pokud (až) ČNB zvýší (ještě) dvakrát sazby, situace začne být zajímavější a nebezpečnější.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
