Tentokrát přitom nebyla na vině Evropa či Amerika, ale Asie. Slabá konjunkturální data prezentovaná dnes po ránu v Japonsku, Tchajwanu či v Jižní Koreji jsou jen dalším důkazem toho, že hospodářské zpomalení se stává stále globálnější záležitostí.

Fakt, že hospodářský útlum již nepociťuje jen Evropa s Amerikou, ale i tahoun globální růstu - Asie - je na první pohled nemilou zprávou. Na druhou stranu, pro nás v Evropě může být pozitivním momentem to, že na rychlý růst navyklí asijští tygři nebudou chtít připustit hospodářskou stagnaci a budou chtít svoji ekonomiku stimulovat skrze pobídky z domácí poptávkové strany. Přitom asijské ekonomiky, až na čestnou výjimku Japonska, mají na rozdíl od západní Evropy či USA k takovému jednání prostředky. Prostor přitom existuje zejména v rozpočtové oblasti, neboť veřejné finance asijských ekonomik jsou vesměs v pořádku (J. Korea dokonce hospodaří s přebytkem) a mohly by si tudíž dovolit jisté popuštění uzdy.

Eventuální rozhodnutí o významnější podpoře domácí poptávky ze strany asijských ekonomik by bylo velmi dobrou zprávou jak pro západoevropskou, tak českou ekonomiku, neboť by šlo využít jejich vývozní potenciál. Ještě lepší zprávou by pak pro nás v Evropě bylo, kdyby některé rychlé rostoucí asijské ekonomiky spojily fiskální expanzi s výraznějším zpevněním kurzů svých měn. To je ovšem již jiný příběh, ke kterému velmi pravděpodobně nedojde.