Kritická otázka tedy zní: dovolí si tedy americká centrální banka zvýšit úrokové sazby, když podnikatelská nálada v průmyslu spadla pod 50 bodů? Připomeňme, že loni v prosinci si to Fed troufnul. Tehdy byl ISM v průmyslu dokonce na úrovni 48,4 bodu, což je ještě o jeden bod níže než dnes. Fed však po devíti měsících nevstupuje do úplně stejné řeky - jednak za sebou má negativní zkušenost z první poloviny letošního roku, kdy americká ekonomika viditelně (po růstu úroků a posílení USD) zpomalila, a jednak loni před sebou neměl prezidentské volby.
Nicméně nehledě na konjunkturální důležitost indexu ISM je třeba si uvědomit, že jde pouze o “měkký” makroekonomický ukazatel, který navíc pokrývá něco okolo jedné desetiny výkonu americké ekonomiky. Pro Fed zůstává alfou a omegou zaměstnanost v celé ekonomice, což činí dnes odpoledne zveřejněné oficiální statistiky z amerického trhu práce extrémně důležitým reportem. Data za srpen, konkrétně pak růst mezd, míra nezaměstnanosti a především hlavní údaj v podobě tvorbě nových pracovních míst zřejmě rozhodnou o tom, zda úrokové sazby Fedu půjdou v vzhůru v září či nikoliv.
A jak silný byl měl srpnový přírůstek nových pracovních míst být, aby se Fed v září ke zvýšení sazeb rozhoupal? Pomineme-li možné revize, tak přírůstek na úrovni tržního konsensu (a našeho odhadu) v blízkosti 180-ti tisíc nových pracovních míst by znamenal jasnou zelenou pro září. Dokonce pokud by růst nových míst byl nad hranicí 120 tisíc, naplňovalo by takové číslo definici Fedu o přibližování se plné zaměstnanosti a září by stále bylo velmi silně ve hře. Pokud by však srpnový růst zaměstnanosti byl nižší než 120 tisíc, tak trhy na Fed a září mohou zřejmě v klidu zapomenout.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
