O tom, že varianta “Bremain” by vedla k posílení libry či evropských akcií asi pochybuje málokdo, nicméně u reakce ostatních aktiv je třeba mít se na pozoru, neboť vývoj po britském referendu nemusí být tak přímočarý. O tom konec konců svědčí i chování některých devizových trhů už, když dolar sice proti euru oslabil, ale ne nijak dramaticky a pokles averze k riziku například téměř ignoroval japonský yen. Na druhou stranu reakce komodit, emerging markets a bezpečných dluhopisů byla prakticky učebnicová.

Pokud se pak speciálně zastavíme u naposledy zmiňované třídy aktiv - vládních dluhopisů - pak je třeba si říci, že ty jsou asi vůbec nejohroženější podmnožinou finančních aktiv při scénáři, kdy Brexit bude zavržen. Pokud by se tak totiž opravdu stalo, tak se pozornost rychle začne přesouvat k makroekonomickým datům a tomu co říkají centrální bankéři v čele s těmi z amerického Fedu (viz dnešní vystoupení J. Yellenové v americkém Kongresu. Nemalá část finanční komunity považuje ceny vládních dluhopisů za fundamentálně předražené, neboť v řadě případů nesou záporný výnos (neboli věřitel dlužníkovi platí za to, že mu půjčil). Potlačení hrozby Brexitu by přitom mohla být dobrá záminka se “bezpečných” ale za to drahých dluhopisů zbavit. Takový scénář však v sobě ukrývá hrozbu, neboť klesající ceny dluhopisů znamenají vyšší výnosy a tedy bezrizikové úrokové sazby, což pro změnu nemusí svědčit některým ostatním aktivům - třeba měnám z emerging markets anebo komoditám.