Jdou-li úroky, resp. výnosy, nahoru, tak zrcadlově musí ztrácet na ceně dluhopisy. Jak ovšem hezky dokumentují poslední dny, dluhopisy nejsou jedinou třídou aktiv, která se vinou zlepšující se kondice nejsilnější ekonomiky dostala do medvědích spárů. Vedle dluhopisů se pod tlak dostávají i výše úročené měny, které jsou zranitelné vinou slabší pozice platební bilance (deficit běžného účtu je minimálně částečně financován spekulativními portfolio investicemi). Proto se v současné době dostává pod tlak zlotý, rumunský lei, indická rupie a - pokud odhlédneme od dopadu bojůvek souvisejících s kácením stromů v Istanbulu - tak stejný problém má i turecká lira.

Připomeňme si, že relativně nedávná historie je poměrně bohatá na okamžiky, kdy růst dolarových úrokových sazeb způsobil výrazné výprodeje výše úročených měn v emerging markets. Úprk krátkodobého spekulativního kapitálu tak kolikrát způsobil měnové krizi. Za ukázkový příklad takové tržní konstelace lze považovat např. mexickou měnovou krizi, jíž v roce 1994 předcházel opravdu drastický růst úroků v USA. Stejně tak, slavné měnové (resp. finanční) krizi v Asii v roce 1997 (a 1998) předcházelo nečekané zvýšení úroků ze strany Fedu. To mimochodem podpořilo nejen pád thajského bahtu, ale také spekulativní útok na českou korunu, který - jak víme - vyústil v měnovou krizi a nedobrovolné ukončení režimu fixního kurzu.