Stejnopohlavní manželství je jedním z předvolebních slibů výše zmíněné prezidentky, který má výrazným způsobem změnit charakter státu. Další prosazovanou změnou je například liberalizace přísných potratových zákonů, které vůbec nepřipouštějí umělé ukončení těhotenství, a to ani v případě ohrožení života matky. (ZDE)

Od 22. října 2015 získaly homosexuální páry možnost uzavřít registrované partnerství, které jim garantuje určitá práva a povinnosti vyplývající z manželství – dědictví, společný majetek a vzájemné zastupování. (ZDE) Přestožesi podle chilských zákonů mohou jednotlivci bez ohledu na sexuální orientaci nebo rodinný stav individuálně osvojovat děti, nepřipouští zároveň tamní legislativa společnou adopci dětí registrovanými páry stejného pohlaví, ani přisvojení biologického dítěte druhého z partnerů, podobně jako v případě České republiky. (ZDE)

Adopce dítěte do registrovaného partnerství je tedy přípustná, ale pouze jeden z páru se může stát adoptivním rodičem. Druhý partner je pro dítě cizí osobou s velmi limitovanými právy a povinnostmi, obdobně jako v České republice, kde se nestihla projednat příslušná novela zákona o registrovaném partnerství, která by toto vyřešila.

Homosexuálové byli v Chile za Augusta Pinocheta terčem perzekucí a represí, podobně jako za vojenské diktatury v sousední Argentině. Teprve v r. 1998 byl dekriminalizován stejnopohlavní sexuální styk, ale s nerovným legálním věkem způsobilosti k pohlavnímu styku pro homosexuály a heterosexuály. U nás byl pohlavní styk mezi lidmi stejného pohlaví dekriminalizován v r. 1961, rovněž s nesjednoceným věkem způsobilosti (ke sjednocení došlo až v r. 1990).