Jan Fingerland: Čtvrtá cesta od třetí intifády aneb Krveprolití v Jeruzalémě

19.11.2014 12:24 | Zprávy

Jeruzalému se sice přezdívá město míru, ale zvlášť v posledních dnech připomíná spíše sud prachu. Úterní útok dvou mužů na věřící, modlící se v synagoze, tuto skutečnost spíše dotvrzuje, než vytváří.

Jan Fingerland: Čtvrtá cesta od třetí intifády aneb Krveprolití v Jeruzalémě
Foto: Redakce
Popisek: Izrael

Podle zatím posledních údajů byli útočníky dva muži z východního, arabského Jeruzaléma a místem tragédie čtvrť Har Nof více méně na samém okraji Západního Jeruzaléma. Pokud se potvrdí identita obou útočníků, pak to bude znamenat, že žili ve čtvrti Džebel Mukabir, odkud přišlo už několik jiných pachatelů podobných útoků.

Jakých podobných? Jde o akce, které představují novou formu terorismu. Zbraněmi se stávají předměty denní potřeby, jako jakou nože a sekáčky na maso, případně stroje, ať už jde o automobil nebo stavební bagr. To má, mimo jiné, velmi žíravý účinek na poslední zbytky důvěry mezi Židy a Araby.

Těchto útoků zaznamenali v Jeruzalémě a na dalších místech v Izraeli a na Západním břehu už celou řadu, několik z nich bylo smrtelných – pro náhodné oběti i pro útočníky. Častá otázka, zda stojí Izrael a Palestinci na prahu nové, už třetí intifády, je poněkud zavádějící, není totiž jasné, co by to mělo znamenat.

První intifáda na konci 80. let vypukla jako spontánní povstání mladíků s kameny v rukou. Tu druhou, vedenou organizovaně a pomocí sebevražedných útoků, záměrně vyvolal Jásir Arafat, a to jako řešení své prekérní politické situace po selhání jednání v Camp Davidu.

Společné měly jen to, že palestinská společnost byla frustrovaná a napětí vyústilo v ozbrojený boj, případně teroristické útoky.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Český rozhlas

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

K čemu přesně je vlastně europarlament?

Sama tvrdíte, že třeba i přes negativní stanovisko EP, se EK sněží prosadit v Radě své. Proč má EK vlastně takové pravomoci něco prosazovat, když ji na rozdíl od vás poslanců nevolí lidé? Není to nefér? Nejde s tím něco udělat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Krize velkých západovropských zemí...

12:46 Jiří Paroubek: Krize velkých západovropských zemí...

Ta se projevuje především jejich rostoucí vnější agresivitou.