Levicová, nebo spíše bychom měli říkat protestní a populistická strana Syriza zvítězila v Řecku se sliby, o kterých bylo předem jasné, že splněny nebudou. To je sice v politice normální, ale rozdíl mezi realitou a snem nesmí být příliš velký.

V případě Syrizy Alexis Tsipras snil ještě poté, co už měl v rukou exekutivní zodpovědnost. Oznámil zvyšování minimální mzdy, opětovné přijímání propuštěných státních úředníků a zastavení privatizačních programů.

Ještě koncem minulého týdne oznámil, že Řecko nehodlá pokračovat v mezinárodním záchranném programu a že nebude přijímat inspektory, kteří každé tři měsíce přijíždějí prověřovat, zda Řecko plní podmínky, na základě kterých pomoc získalo.

Podle Syrizy byly podmínky Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu ponižováním Řecka a prodlužováním krize, která v této zemi dosud panovala.

Tsipras se proto rozhodl, že křehký řecký problém vezme a hodí ho na Evropu s vírou, že Evropa ho chytí. Riziko, které hrozilo jeho vlastí zemi, Tsipras vlastně přesunul na evropské politiky – ať dělají, co umějí.