Premiér Cameron byl prý dlouho proti, neb se domníval, že Tusk není nakloněn britským požadavkům na reformy, avšak po setkání s ním změnil stanovisko a hlasoval pro něj.
Není proto divu, že Tuskovy výroky v inauguračním projevu na víkendovém summitu, tedy, že si nedovede představit Unii bez Británie, že britské požadavky na reformy Unie jsou přijatelné a že je bude osobně podporovat, byly Brity přivítány. Cameron vzápětí blahopřál Tuskovi s tím, že vítá jeho rozhodnutí spolupracovat s Británií na reformách.
Mezitím se vyslovil i odcházející předseda Evropské rady Herman van Rompuy, že pro Tuska bude „místo Británie v Unii“ jednou ze tří výzev jeho kadence, spolu se stagnující ekonomikou eurozóny a sporem Ruska s Ukrajinou.
Cameron ovšem také gratuloval ke zvolení reprezentantkou Unie pro zahraničí italské ministryni Federice Mogheriniové, což podle expertů bylo jen zdvořilostní gesto, neb je prý známo, že ona není, vzhledem k závislosti Itálie na ruských dodávkách ropy a plynu, dost razantní vůči ruskému počínání na Ukrajině.
Když už jde o Ukrajinu, britská média nyní velmi kolísají v oceňování důležitosti konfliktu, což se odráží ve zpravodajském pokrytí, a to nejen bulvárními a bulvarizujícími médii, ale i serióznějšími deníky a elektronickými médii. Včetně například televize BBC, kde v hlavních zprávách leckdy bývá Ukrajina až na konci, nebo vůbec ne, a předcházejí jí banální události, včetně „černé kroniky“ zločinů a podobně.
O víkendu zatlačily Ukrajinu do pozadí, jako ostatně často, domácí události, jako únos chlapečka s mozkovým nádorem z nemocnice do Španělska jeho rodinou, přechod jednoho vládního poslance do strany UKIP a skandál mnohaletého zneužívání 1400 školaček v yorkshirském Rotherhamu gangy pákistánského původu a neochotě místní samosprávy a policie vše vyšetřovat kvůli možnosti nařčení z rasismu.
Británie se navíc připravuje na klíčový summit NATO pro evropskou bezpečnost ve velšském Newportu tento týden za nevídaných bezpečnostních opatření, neboť se čeká účast vrcholných představitelů nejen 28 členských zemí, včetně prezidenta Obamy, kancléřky Merkelové a dalších, ale i partnerských zemí Aliance, například ukrajinského prezidenta Porošenka.
Na rozdíl od nevýrazné reakce bruselského summitu Evropské unie, který si dal týden na přípravu dalších sankcí proti Rusku – a to i přes varování některých představitelů, že už Hitler chtěl takzvaně „ochraňovat“ soukmenovce v československých Sudetech a appeasement vedl k válce, britští experti očekávají, že ve velšském Newportu se Aliance postaví Moskvě poněkud rázněji, i když není jasno, jak.
Jiní britští experti mezitím poukazují na skutečnost, že nejnověji přijatá a navrhovaná opatření proti terorismu a zvýšení stupně nebezpečí z „podstatného“ na „hrozivý“, nevyřeší neutralizaci džihádistů vracejících se ze Sýrie a Iráku.
Návrh na konfiskaci pasů a nevpuštění do země by mohl prý být krokem proti jejich lidským právům, a tak se hledají jiné způsoby ochrany veřejnosti a premiér Cameron měl v pondělí večer některé návrhy představit. Jako Evropa je tedy Británie zmítána ohrožením hned na několika frontách.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
