Během příštích dvou let dalšího přešlapování na místě, či jen velmi pomalého růstu eurozóny, tím bude - kvůli nepříznivému dopadu na objem britského exportu zboží i služeb, z 80ti procent s partnery uvnitř Evropské unie - podle podzimního rozpočtového prohlášení George Osborna, zasažena i britská ekonomika, která si nyní vede s tříprocentním růstem velmi dobře a zdaleka nejlépe v Evropské unii. 

Ministr proto představil jen menší úpravy daní, například při nákupu nemovitostí, pomoc podnikům a podobně, avšak naznačil, že bude muset dál pokračovat v tvrdých škrtech, aby - jak slíbil - snížil britský rozpočtový deficit ve výši 171 miliard liber. Bohužel stejný loni jako v roce 2010 na konci vlády labouristů a letos snížený pouze na 168 miliard. 

Osborne slibuje, že deficit začne postupně klesat, aby byl eliminován do roku 2020. Co ovšem nebylo v ministrově prohlášení, je skutečnost, že další škrty veřejných rozpočtů budou muset být stejně tvrdé jako dosud, ne-li ještě tvrdší, což mu den na to připomněl Úřad pro rozpočtovou zodpovědnost a nikomu není jasné, kde je provést. 

Je pravdou, že půl roku před volbami tvrdí opoziční labouristé, že budou též muset provádět tvrdé škrty, ale prý méně bolestné, což zas problémy ekonomiky, jejíž růst by tedy měl od příštího roku začít zpomalovat, také nevyřeší, což pochopili i voliči a nečekají podle průzkumů žádné velké rozdíly v přístupu obou stran.