Případ se od té doby dál neposunul, alespoň v médiích ne. Ale něco k dopovězení tu rozhodně je. Pohoršení nad tím, že někdo někomu zničí úrodu, je nezávislé na tom, že barbarský čin spáchala firma místopředsedy vlády. Platilo by kdykoli.

Úrodná půda není – pro normálního cítícího člověka – jenom výrobním prostředkem a účetní položkou zisků a ztrát, ale taky objektem nějakého vztahu, pro někoho i důležitým symbolem, rodnou zemí, chcete-li hroudou. Prolít ji ničivou toxickou chemikálií samo o sobě vyžaduje značnou otrlost. Na hektary polí se snesly hektolitry jedu.

Nejde jen o mafiánské metody a morální problém ničení, ale i o ekologický zločin. Případ by samozřejmě měla vyšetřovat Česká inspekce životního prostředí. Nebo tohle se snad smí?