Mammadli je zakladatelem a předsedou organizace na pozorování voleb v Ázerbájdžánu a letos v květnu byl odsouzen na pět a půl roku za své aktivity, i když oficiálním důvodem je údajné krácení daní.

Proč je dobře, že cenu získal právě Mammadli?

Za prvé proto, že sedí zrovna ve vězení. V tomto smyslu je cena vpravdě „havlovská“, a vzhledem k tomu, že první ocenění pod tímto názvem získal běloruský disident Aleš Bjaljacki – v té době také ve vězení – začíná být oceňování vězněných jakousi dobrou tradicí.

Bývalý český prezident – a řada jeho vězněných přátel z českého disentu – dobře a na vlastní kůži poznal, jak důležitá je solidarita lidí ze svobodných zemí s nimi, jak zásadní je publicita konkrétních případů ve svobodném světě, i když za zdi vězení často doputují jen ozvuky a náznaky.

Věděl, jak to pomůže udržovat se při síle a jasnou hlavou. Když byl potom Havel prezidentem – a stejně tak když už jím nebyl – snažil se o vyjádření solidarity a souznění s vězněnými a pronásledovanými alespoň formou dopisů a otevřených dopisů.