Jan Macháček: O zmatení jazyka a témat v debatě o svobodě projevu

21.01.2015 12:41 | Zprávy
autor: rozhlas.cz

Vraždy redaktorů pařížského satirického týdeníku Charlie Hebdo odstartovaly ve světě i v České republice debatu o svobodě projevu, svobodě slova a o vnějších i vnitřních limitech vyjadřování.

Jan Macháček: O zmatení jazyka a témat v debatě o svobodě projevu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Podepisování kondolenční knihy před francouzkou ambasádou v Praze. Lidé tak vzdali poctu nesmyslným obětem teroristických útoků ve Francii

V rámci mediální debaty v České republice, která je občas velmi provinční, zaznívají ovšem názory, ve kterých se plete páté přes deváté a míchají se hrušky s jablky.

Do debaty o svobodě tisku a projevu například leckdo přimíchává ještě politickou korektnost nebo zákaz kouřit a další zase prohnilost západní civilizace.

Vezměme si to popořadě. Západ legislativně a většinou i ústavně střeží svobodu slova, svobodu politického projevu.

Nejvíce chráněn je svobodný politický projev ve Spojených státech. V USA nelze například nikoho ani podle federálních zákonů, ani podle legislativy jednotlivých států unie trestně stíhat ani za popírání holocaustu, ani za šíření nacistických symbolů.

V USA lze také například svobodně pálit na veřejnosti americkou státní vlajku a hanobit jiné státní symboly.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz

Dobrovolné poplatky

Kdyby byly poplatky za ČT dobrovolné, což chcete prosadit, jak byste pak v praxi ošetřili, že ti, co je nebudou chtít zaplatit, si pak ČT ani nebudou moc pustit? Mimochodem, financování z rozpočtu, což tato vláda navrhuje, není dobrovolné, uvědomujete si to?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Veselá svatba a méně veselé souvislosti

18:23 Jiří Weigl: Veselá svatba a méně veselé souvislosti

Pondělní glosa Jiřího Weigla