Článek byl převzat z Profilu Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. - Moravanství

Snahy o obnovení moravské zemské samosprávy a přihlášení se k moravanství, ať již chápanému zemsky či národně, se naposledy výrazně projevily v letech 1990-91. Od té doby moravanství politicky ustoupilo do pozadí a spí. Může se však vzedmout, jako mnohé mimo Moravu překvapilo vzedmutí se moravanství po listopadu 1989.

Moravanství ve středověku

Počátek Moravy jako politické jednotky se zpravidla spojuje s Velkomoravskou říší. I když v československém období byla Velká Morava vnímána jako první společný útvar Slovanů na území dnešní Moravy, Slovenska a Čech, v němž došlo k podstatnému rozšíření křesťanství a vzniku vlastní kultury díky slovanskému písemnictví, státní myšlenka České republiky ji pomíjí. Naproti tomu státní myšlenka Slovenska se k ní hlásí přímo v preambuli Ústavy Slovenské republiky, státem organizovanými oslavami sv. Cyrila a Metoděje na bratislavském Děvíně i sochou krále Svatopluka u Bratislavského hradu.

Rozvrat Velké Moravy na počátku 10. století vedl k zániku politické jednoty obyvatelstva na území dnešních Čech, Moravy a Slovenska. Politické centrum se přesunulo z Moravy do přemyslovských Čech. Později se tento mocenský přesun prezentoval jako přenos koruny z Moravy do Čech. Je možné, že v rámci politického podrobení Čechů pod vládu moravského Svatopluka, kdy kníže Bořivoj se svou manželkou Ludmilou přijali křest, došlo i ke sňatkovému propojení moravských Mojmírovců a českých Přemyslovců, což se mohlo stát základem pro pozdější českou expanzi na Moravu. Morava se dostává pod vliv Čech dočasně za Boleslava I. a II. a znovu za knížete Oldřicha díky výbojům jeho syna Břetislava.