Jan Mařenka: Evropský rasový experiment pokračuje

Evropa opět úpí pod německým diktátem a balancuje na hraně sebezničení. Válku proti historickým státům a jejich národům vede náš mocný a nebezpečný soused tentokrát jinak než v dobách Vůdce s knírkem, ale důsledky mohou být stejně strašlivé - možná dokonce horší.

Kontinentem sice nepochodují armády dobyvatelů, německé moci byl ale podřízen jinými nástroji. Násilí, výbuchy a vraždění se (zatím) omezují na centra velkých měst a kromě smrti rozsévají již zapomenutý strach a nejistotu. Islamistické guerilly jako "avantgardní předvoj" nového Nadčlověka dávají v malém okusit, co nás má všechny čekat.

Vůdce v sukních

To vše patří k jedné další "velké postavě" dějin určující evropské velmoci. Německá kancléřka záměrně otevřela brány Evropy, zbavené předtím "pro naše Dobro" bezpečných hranic, miliónům ilegálních příchozích. Bez ohledu na platné zákony EU a mínění veřejnosti mnoha (bez boje podrobených) zemí bruselského protektorátu, vzala otěže války proti Evropanům pevně do německých rukou. V tradicích Třetí říše uskutečňuje Angela Merkelová - tentokrát pro změnu z "humanistických" důvodů - největší rasový, náboženský a mocenský experiment poválečné historie.

Kdo vlastně je tato žena, která má dnes v rukou naše osudy, domovy a budoucnost? Proč se jí tak zbaběle a lokajsky koří politické elity donedávna suverénních států - včetně aktuálního premiéra České republiky? Je za tím vším pouze "logika okamžiku", nebo jde o něco víc? Její lidské a politické pozadí jsme již nedávno na našich stránkách zkoumali. S postupující destrukcí kontinentu, rozsáhlými teroristickými útoky a stále větší bezmocí bezpečnostních institucí, se na téma "Merkel" vynořují různé nové (či spíše dávno úspěšně zapomenuté) informace a teorie v nich pramenící.

Mohou nám připadat přitažené za vlasy, nebo dokonce směšné - ale tím se některých otázek nezbavíme. Pouze je odsuneme z očí - které pak můžeme o to více vyvalovat na to, co se děje a nechápat vše ještě důsledněji. Jedna z těchto teorií je zvláště pozoruhodná. Už pro to, že v ní hraje významnou roli mytizovaný nacistický kancléř, na jehož hrůzostrašně zkrachovalý projekt "evropského sjednocení" pod německou nadvládou Angela Merkelová zjevně navazuje. Jen ideově, nebo je v tom i něco "pokrevního"?

Můžeme si o tom myslet, co chceme. Když ale pozorujeme "dynastické" pojetí moci, podivnou "tradici" rodinných prezidentských klanů především ve Spojených státech, nelze nemyslet na skryté postavy a síly za oficiální politikou. Pro ně je genetická "kontinuita krve" zjevně významnou zárukou jejich vlastní mocenské kontinuity v posledních více než dvou stoletích. Je tak nesmyslné, že by se to netýkalo muže, který málem převrátil svět? Zkusme o tom chvíli spekulovat.

Otazníky bez "konečného řešení" zůstávají

Základní, stále se vracející pochybnost, zní: Lze uvěřit, že Adolf Hitler, který měl podle badatelů až šest dvojníků, si před koncem prohrané války nepřipravil únikovou cestu? Že jen zalezl do bunkru a odevzdaně čekal na smrt? Že zemřel opravdu tak, jak to popisuje oficiální verze? Tato otázka stále patří mezi ty bez "konečného řešení".

Nejasnosti kolem smrti mysteriózního Vůdce vyvolávají nutně další spekulace - především pak v souvislosti s převratnými událostmi v dnešní Evropě. Podle jedné z nich jsme svědky pokračování dynastie: otcem Angely Merkelové prý není luteránský kněz Horst Kasner z Hamburku, jak zní oficiální verze, ale právě Adolf Hitler.

Na první pohled jde o verzi naprosto bláznivou. Ale už na druhý - když se ponoříme do příběhu hlouběji - narazíme na některá pozoruhodná fakta. Z mlhy dějin vystoupí především "zapomenutá" postava jistého doktora Clauberga, Hitlerova dvorního specialisty na sterilizaci a průkopníka umělého oplodnění. V tomto smyslu není dokonce - jak uvidíme - podstatná ani otázka, zda nacistický tyran válku přežil. Přesto pro dokreslení celé "alternativní" historie ji vynechat nelze.

Kdo byl v bunkru pod Berlínem?

Je 30. dubna 1945. Rudá armáda za těžkých ztrát postupuje Berlínem a dokončuje dílo zkázy. V podzemním bunkru polyká Adolf Hitler a jeho novomanželka Eva Braunová kyanid. Podle některých zdrojů se Hitler po požití jedu pro jistotu ještě střelil do hlavy. Jejich těla pak byla nedokonale spálena a pohřbena v mělkém hrobě před bunkrem. Tolik oficiální verze.

Od počátku se však objevují pochybnosti. Množí se dokonce důkazy, že to nebyl Hitler, kdo se v posledních dnech války skrýval v bunkru pod Berlínem. Že ve chvíli, kdy vojáci Rudé armády prohledávali chodby bunkru, byl i s Evou Braunovou už dávno v Jižní Americe. A že to byla jejich připravená "falešná stopa", co bylo nalezeno polospálené před bunkrem. Ta pochybnost dává smysl: Opravdu by si mysticky založený HItler, který vše do detailů plánoval, přál, aby bylo jeho největším nepřítelem objeveno a triumfálně "zneuctěno" jeho tělo?

Mnohé nasvědčuje opaku: Hitler si včas připravil únikovou cestu, použil ji - a ostatní obyvatelé bunkru ho kryli. Někteří položili za svého vůdce a jeho družku život (Goebbels s manželkou a dětmi), aby verifikovali "linii sebevraždy", jiní přežili, aby mohli potvrdit jeho smrt.

Uchován pro budoucnost...

Podle nové knihy spisovatele Simone Diase, Hitler v Brazílii – jeho život a smrt, uprchl vůdce s Evou Braunovou z Německa ještě před koncem války přes Dánsko, Argentinu a Paraguay do Brazílie, kde se usadil (ukryl) v provincii Mato Grosso. A zde se dostáváme zpět k našemu tématu:

S Hitlerem a Braunovou údajně uprchl i již zmíněný Dr. Carl Clauberg, který prováděl lékařské experimenty sterilizace a umělého oplodnění v koncentračních táborech (např. v Osvětimi) na tisících vězňů. Patřil mezi Hitlerovy oblíbence. Dokázal by prý sterilizovat až tisíc vězňů denně.

Podle některých historiků to byl právě Dr. Clauberg, kdo označil na základě vlastních analýz Evu Braunovou jako nejvhodnější matku pro Hitlerovo dítě. Proto - na základě Claubergova doporučení - nechal Hitler tuto ženu po svém boku.

Hitler se s Braunovou seznámil v roce 1929 (pracovala jako asistentka fotografa NSDAP). Nikdy se spolu neobjevili na veřejnosti, protože se Hitler obával ztráty popularity mezi ženami. Ze stejně propagandistických důvodů nechtěl mít v době svého triumfu děti. Proto údajně pověřil Dr. Clauberga, aby mu odebral sperma (na začátku války bylo Hitlerovi 50 let) a uschoval ho "pro budoucnost". Existenci Hitlerova zmraženého spermatu mimochodem shodně potvrzují archívy KGB i Stasi.

Byla Eva Braunová těhotná?

Verzi, že byla Braunová těhotná už v Německu, jak tvrdí někteří badatelé, považujme proto spíše za nepravděpodobnou. Doktor Clauberg - ať už byl sebevíce šílený - by zřejmě nikdy nepodstoupil riziko umělého oplodnění "ženy na útěku". Umělé oplodnění Braunové vůdcovým spermatem (jeho erotický život byl podle mnoha svědků dlouhodobě na bodě nula) tak by Clauberg patrně provedl až v Jižní Americe, a poté se vrátil do Německa.

Hitler žil v Brazílii podle řady svědectví místních obyvatel pod jménem Adolf Leipzig (jméno si prý zvolil na počest města, ve kterém se narodil jeho oblíbený skladatel Johann Sebastian Bach). V závěru života byl prý upoután na invalidní vozík - a oholil si svůj charakteristický knírek.

Podle zmíněných badatelů porodila Eva Braunová v Jižní Americe dceru. Pokud byla tímto dítětem budoucí kancléřka Angela Merkelová (narozena roku 1954), musela by se vrátit do Německa nejpozději v roce 1956, kdy jsou k dispozici její první fotografie s oficiálními rodiči. Mohla být impulsem Angelina návratu smrt její matky Evy?

Doplňme, že po smrti Evy Braunové se Hitler údajně znovu oženil - s domorodkou. Zemřel v roce 1974 ve věku 95 let. Říkali mu tady Starý Němec. Ale s Angelou to mohlo být ještě úplně jinak.

Tajemství mělkého hrobu

Vojáci Rudé armády dostali začátkem května roku 1945 přímo od Stalina výslovný příkaz najít a pečlivě zajistit Hitlerovu mrtvolu. Objev a zajištění těla měl být zpečetěním konce války. A hle, již po několika dnech objevili vojáci vůdcův hrob přímo na dvoře před bunkrem.

„Jeden z našich vojáků si všiml, že několik metrů před vchodem do bunkru je země porušená,“ říká příslušnice Rudé armády Elena Rževskaja, která byla členkou pátrací čety. „Tak začali kopat a objevili dvě silně spálená těla. Nebylo možné je identifikovat. Byla to jen hromada spáleného masa. Některé části se daly rozeznat, třeba ruka. Byla to určitě lidská těla. Tvář se však rozeznat nedala.“

Sověti exhumované ostatky převezli k pitvě. Podle oficiální zprávy šlo o těla muže a ženy, kteří zemřeli v důsledku otravy. Muž měl navíc ještě prostřelenou lebku. Což samo o sobě vypovídá jen a pouze o tom, že jsou výpovědi "přeživších obyvatel bunkru" potvrzeny: Je to dostatečné?

Klíčovým důkazem se tak stala výpověď asistenta Hitlerova zubaře, nacisty Huga Blaschkeho. Ten potvrdil, že chrup z mužského těla má můstek na obou horních stoličkách velmi podobný tomu, který si od něj nechal udělat Hitler.

Nalezené ostatky tak spojuje s Hitlerem a Braunovou jen způsob smrti (popsaný oddanými "přeživšími" nacisty) a dva Hitlerovy zubní můstky, identifikované nacistům oddaným zubařem. Testy DNA, které by mohly být důkazem, nikdy nebyly provedeny, protože (podle oficiální verze) Hitler neměl žádné příbuzné – a tedy by nebylo s čím je porovnat. Na exhumaci těl jeho rodičů kupodivu nikdo nikdy nepomyslel.

Tím spíše, že analýza kostí, které zapůjčili v 70. letech sověti Američanům, dopadla také velmi zvláštně. Podle ní patřila prostřelená lebka nikoli muži, ale ženě ve věku kolem čtyřiceti let. Na jedné straně tak jsou tvrzení těch, kteří si přáli, aby svět uvěřil, že je Hitler mrtev, na druhé pochybnosti těch, kteří tomu nevěří. Pro obě verze je ostatně stejně málo důkazů.

Útěk ponorkou

Faktem je, že na konci války uprchly do Argentiny tisíce nacistů. Mezi nimi například i organizátor holokaustu Adolf Eichmann nebo zvěrskými lékařskými pokusy na lidech proslulý Joseph Mengele. Neschovali se s Hitlerem do bunkru po Berlínem, když bylo všechno ztraceno. Naopak: Připravili si únikovou cestu a úspěšně ji použili.

„Jsou stovky dokumentů, které dokazují, že Hitler s Braunovou odletěl soukormým letadlem z Berlína do Dánska. Pak se dopravili ponorkou do jižní Ameriky,“ tvrdí badatel Patrick Burnside.

Jak vyplývá z nedávno odtajněných dokumentů FBI, existují přesvědčivé důkazy, že Hitler a Braunová v září 1945 v Argentině skutečně byli - a měnili místa pobytu v řádech dní až týdnů. V roce 1947 podle výpovědí očitých svědků strávil Hitler několik dní v argentinském horském luxusním hotelu Eden (u města La Falda), který patřil německým manželům Eichhornovým – dlouholetým Hitlerovým obdivovatelům.

„Ano, Hitler u nás bydlel tři dny,“ říká pokojská Katalina Gamero, bývalá zaměstnankyně hotelu Eden. „Věděl to všechen personál, ale museli jsme mlčet, abychom nepřišli o práci.“

Další svědci vypovídají, že vůdce měl v té době už značné problémy s pohybem. „S Hitlerem a jeho ženou přijeli tři osobní strážci. Museli ho prakticky nést, protože měl velké problémy s chůzí,“ říká Hernan Ančič, bývalý zaměstnanec argentinského hotelu válečného zločince Ante Paveliče, který měl Hitler navštívit v roce 1947.

Jsou tyto výpovědi jen fantazií těch, kteří chtěli být zajímaví - a nebo se z mlhy doměnek vynořuje mozaika faktů, která do sebe logicky zapadají? Patří k nim i ta s Hitlerovou dcerou? Kupodivu ano - a to, jak již zdůrazněno - bez ohledu na to, jak a kde německý kancléř zahynul.

Kdo je otcem Velké Angely?

Připusťme možnost, že to byl opravdu Adolf Hitler, kdo spáchal sebevraždu 30. dubna v bunkru pod Berlínem - a celé jihoamerické dobrodružství je pouhá fikce. I v tom případě však verze, že Hitler světu "odkázal" své sperma zůstává relativně slušně pravděpodobná.

Podrobnosti popisuje Dr. Carl Clauberg ve svém deníku, napsaném ve vězení v Západním Německu v letech 1955 - 57. Píše nejen o Hitlerově spermatu, ale také o bytosti, pro jejíž vznik bylo použito. Podle Claubergova deníku, archivů Stasi i KGB byla onou bytostí - právě Angela Merkelová. Clauberg byl dokonce u porodu (aniž by zmiňoval, kde k němu došlo).

Po válce Dr. Clauberga zatkli a uvěznili Sověti. Propuštěn na svobodu byl podle záznamů v archivech KGB jako odsouzený válečný zločinec výměnou za nacistické dokumenty obsahující informace o nacistických pokusech s umělým oplodněním. A výměnou - za sperma Adolfa Hiltera.

Na konci roku 1953 se Clauberg po propuštění vynořuje ve Východním Německu, v sovětské okupační zóně. Zde měl za úkol provést umělé oplodnění, z něhož by vzešel jedinec, který by byl nositelem genetického kódu Adolfa Hitlera. Jako matka, tedy nositelka plodu - byla údajně vybrána mladší sestra Evy Braunové, oddaná nacistka Gretl Braunová.

Po narození dítěte dne 20. července roku 1954 byl Dr. Clauberg deportován do Západního Německa (okupační zóna Spojených států), kde byl znovu uvězněn a roku 1957 zavražděn ve své cele (oficiálně zemřel na infarkt).

Pastor nacista

Za otce dítěte byl vybrán luteránský kněz Horst Kasner, muž s příběhem, opředeným záhadami. Během studií v Berlíně byl příslušníkem Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend) , kde díky své horlivosti a zápalu pro věc získal hodnost vedoucího oddílu.

Na konci války byl zajat, ale kým, kde a za jakých okolností je nejasné. Tato etapa Kasnerova života je stále velkou neznámou. Sám se tomuto tématu vždy úzkostlivě vyhýbal. Po válce vystudoval na luteránského kněze a oženil se (v Hamburku, 1954) se slečnou jménem Herlind, učitelkou latiny a angličtiny. Krátce po svatbě se 17. července 1954 jim podle oficiální verze narodila dcera Angela Dorothea Kasner, budoucí kancléřka Angela Merkelová. Podle "spiklenecké teorie" však přišla na svět o tři dny později - 20. července (tedy ve stejný den v měsíci jako Hitler) a datum bylo později posunuto na 17. července.

V té době byla hranice mezi okupačními zónami spojenců ještě průchozí. Jen za rok 1954 uteklo z Východního do Západního Německa 180 tisíc Němců (Berlínská zeď byla postavena až v roce 1961). Opačným směrem dosti pochopitelně jen pár desítek. Mezi nimi Horst Kasner. Z Hamburku se několik týdnů po narození Angely přestěhoval do Východního Berlína - tedy tam, kde podle Claubergova deníku došlo k umělému oplodnění.

Dalo by se očekávat, že jako duchovní nebude mít v komunisty ovládané zemi na růžích ustláno, ale opak byl pravdou. Mohl cestovat kam se mu zachtělo, jeho žena, učitelka Herlind neměla problémy ve škole (nepříšla o práci) a jeho třem dětem (včetně Angely) se dostalo nejvyššího vzdělání. Zkrátka i všemocná Stasi byla na pastora krátká. Byl aktivní i v politice a vysloužil si přezdívku "Rudý Kasner". Vytvářel kontakty, které později Angela beze zbytku využila pro svou kariéru.

Anděl, který si všímá?

Roku 1977 se Angela Kasnerová vdala za fyzika Merkela, který záhy zmizel v zapomnění. Rozvedli se již po pěti letech, ale jméno Merkel (v překladu "Ta, která si všímá") si ponechala. "Anděl, který si všímá" se stal německou kancléřkou v roce 2005.

Může to být celé nesmyslná konstrukce, shoda okolností - nebo završení velkého iluminátského plánu z roku 1954. Ostatně zda v sobě nosí Angela Kasnerová – Merkelová genetický materiál Adolfa Hitlera, je z hlediska našich současných problémů také nepodstatné. Odpovídalo by to sice "iluminátské poetice" - podobně jako zmíněné prezidentské rodinné klany v Americe - ale to je tak všechno.

Mají-li tyto "síly v pozadí" na chod minulého a současného světa tak mocný vliv, jak se někteří domnívají, pak ovládají "Anděla, který si všímá" bez ohledu na jeho původ.

Pokud by však tato teorie byla pravdivá, ukazovalo by to ze všeho nejvíc na zvrhlý způsob myšlení a zacházení s lidmi, který by měl nejen kontinuitu s nacistickými pokusy na lidech. Asi bychom lépe porozuměli šílenému experimentu, jehož jsme součástí. Bez ohledu na to, zda mu velí Angela Kasner, nebo Hitler.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele