Představitelé církve se měli dobře i za minulého režimu, kdy dostávali celkem slušné platy srovnatelné s platy státních zaměstnanců např. vojáků z povolání. Jeptišky jezdily v mercedesech a nakupovaly v tuzexu za valuty z Vatikánu. Pobožní komunisté jezdili v neděli na mše svaté do vzdálených obcí, aby je náhodou někdo nepoznal a neudal.

Podle posledního sčítání lidu je u nás prý jen asi 14 % obyvatel věřících. Jsou to ale jen ti, kteří to napsali do dotazníku, který musel být povinně vyplněn. Dovoluji si odhadnout, že z tohoto počtu nechodí minimálně 50 % lidí vůbec do kostela. To, že je člověk pokřtěný většinou v útlém věku, kdy za něho rozhodovali rodiče, vždy neznamená, že musí být věřící. Také jsem byl pokřtěný a chodil na náboženství a věřící nejsem. Kolik lidí chodí skutečně do kostela a využívá služby státem placených kněží, už nikdo nepočítá. To samé nikdo nepočítá, kolik dětí chodí dnes do výuky náboženství.

Platy duchovních by se měly od roku 2031 výrazně zvednout. Po návratu „ukradeného“ církevního majetku, na který církve dychtivě čekají více jak 20 let, by se měl průměrný plat duchovního 8.900 Kč čistého zvednout prý až na dvojnásobek. K platu od státu duchovní dostávají ještě prémie z Vatikánu, rozdělují si zisky z pronájmů a z podnikatelské činnosti. Věřící jim dále platí nemalé peníze za služby jako jsou křest, svatba, pohřeb, zádušní mše atd. a pravidelné příspěvky do kasičky každou neděli v kostele. Vše samozřejmě nezdaněné! Stát jim dotuje opravy a provoz nemovitostí. Úžasné!