Nutno předem podotknout, že akce SPO v hotelu TOP byla uspořádána ve dvou sálech – ve žlutém pro novináře se žlutými visačkami a v modrém pro členy a sympatizanty SPO, kteří si zde pro sebe objednali a zaplatili pohoštění, kam proto nezvané osoby neměly přístup. K viditelné nelibosti novinářů a kameramanů byly oba sály po celou dobu odděleny posunovacími dveřmi, na což pečlivě dohlížela ochranná služba.

Po odjezdu pana prezidenta a skončení oficiální části odešla i ochranka. Toho okamžitě zneužili někteří vyhladovělí a žízniví novináři a hbitě pronikali do modrého sálu ke stolům s občerstvením. Jedním z nich byl i zmíněný novinář M.R., který však při popíjení v modrém sále náhle zkolaboval.

Byl jsem náhodou nedaleko a proto jsem se mu okamžitě snažil poskytnout první pomoc, jak každému z nás velí nejen zákon ,ale též občanská a humánní, lidská povinnost. Držel jsem ho v náruči, aby se ev.nezadávil a neobratně jsem se jej pokoušel oživovat. Současně jsem obracel na novináře a kameramany, kteří se okamžitě seběhli k této nečekané události, aby konečně ulovili a natočili nějakého „sólokapra“, když už se jim nepodařilo zaznamenat toužebně očekávanou porážku Zemana a jeho příznivců nebo aspoň provokující obnaženou Ukrajinku.

Žádal jsem a opakovaně prosil tyto nečinně přihlížející novináře a kameramany, dychtící pouze po senzaci, aby rychle zavolali záchranku a lékaře, protože jejich kolega – novinář! nejevil známky života. Věřil jsem, že oslovení novináři a kameramané, neustále nás sledující a filmující, se jistě zachovají jako řádní občané a svému novinářskému kolegovi záchranku zavolají.