Jan Vávra: Boj o minulost

07.03.2014 12:44 | Zprávy

V Ústavu pro studium totalitních režimů se možná schyluje k další rozmíšce. Radě ústavu se totiž dnes představilo pět kandidátů na nového ředitele, kteří se přihlásili do výběrového řízení. Rada si na pomoc vzala desetičlennou hodnotící komisi, ovšem - jak prohlásila předsedkyně Rady Emilie Benešová - nemusí se doporučením komise řídit.

Jan Vávra: Boj o minulost
Foto: Hans Štembera
Popisek: Cedule ÚSTR

Ve vedení Ústavu, který vznikl v roce 2007 jako organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů, se vystřídalo pět ředitelů, přičemž předposlední, před rokem odvolaný ředitel tuto instituci žaluje, protože tvrdí, že ho Rada svrhla neprávem a že šlo o politický puč. Dotyčným je současný ministr kultury Daniel Herman. Situaci tedy může zkomplikovat soud, pokud rozhodne, že Daniel Herman byl zbaven funkce neprávem. Zda by ovšem ministr opustil ministerstvo a vrátil se do Ústavu, Daniel Herman zatím neprozradil.  

Tato epizoda jen dokumentuje neradostný vývoj, kterým ústav prošel. Už jeho vznik provázely spory o období, které by měl zkoumat. Nakonec se zadání zúžilo na dobu trvání nacistického a komunistického režimu. Ústav tedy nemůže zkoumat třeba naše chování po druhé světové válce, včetně divokého odsunu Němců. Toto selektivní chápání paměti nemůže vést k dobrým koncům.  

Prvnímu řediteli se staly osudné údajně nevědecké metody publikování nových poznatků, což byl třeba případ zveřejnění Kunderova udání agenta-chodce Dvořáčka. Druhý ředitel musel odejít kvůli plagiátorství, ovšem největší konflikt nastal právě odvoláním Daniela Hermana, když na protest rezignovala celá Vědecká rada a následně Platforma evropské paměti a svědomí pozastavila ústavu členství, protože v nové Vědecké radě zasedlo několik bývalých členů komunistické strany.  

Situace nového ředitele nebude jednoduchá a bohužel plně koresponduje s naší neochotou reflektovat vlastní minulost v plné šíři a se všemi nepříjemnými fakty. Jde o začarovaný kruh, kdy poptávka veřejnosti ovlivňuje přes politiky a různé instituce historiky, a ti pak zpětně ovlivňují náladu veřejnosti. Bohužel všeobecně je poptávána verze, ve které byl český národ ubohou obětí, která proti nacistickému a komunistickému zlu nemohla nic dělat. Výsledkem je popularita filmů typu Musíme si pomáhat nebo seriálů jako je Vyprávěj. Kromě pár výkřiků jsme se zatím nedočkali pokusů o pohled do temných stránek vlastní minulosti. Historici spisovatelům nepomáhají, což ale platí i obráceně. Poznání, že jsme nezřídka nebyli jen nevinnou obětí, nás tedy teprve čeká. Vzhledem k tomu, že už zhruba čtyřiadvacet let existuje svoboda slova, bylo by načase rychle začít.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Vladimíra Ludková byl položen dotaz

Zbraně

Zaujal mě váš komentář ke zbraním. Máte naprostou pravdu, že kdo chce jakoukoliv zbraň použít třeba k zabíjení, že si ji nějak opatří - většinou nezákonně. Ale co mě zajímá je váš pohled na to, aby lidé mohli použít legální zbraň pro svou ochranu nebo ochranu majetku? Protože co vím, tak je většina ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Češi a kolaboranti? Zjistěte si fakta a probuďte se!

17:00 Češi a kolaboranti? Zjistěte si fakta a probuďte se!

Vždy ve všech obdobích a národech, se najdou zrádci. V tomto ohledu není výjimkou ani český národ. A…