Poslední výkřik jsme mohli přečíst v pondělích Lidových novinách, kde analytik Pavel Kohout vyzýval, abychom se drželi vlastního úsudku, protože pravdu máme my, a nikoli zbytek Evropy. Všechna ekonomická řešení, zejména ta která pocházejí z Francie nebo Německa, jsou podle něho hlouposti. Hlavním motivem našich nových národních buditelů obhajujících politiku izolacionismu je totiž teze, že jenom my víme, co je pro – minimálně pro Evropu když už ne pro celý svět – správné. 

Je zajímavé, že toto romantické pojetí boje proti všem si dnes osvojili jinak racionální ekonomové i velice technokratický premiér. Národní stereotypy jsou zřejmě nesmrtelné, byť jsme si jich již mnohokrát užili a výsledek byl vždy katastrofální. Vzpomeňme jen posledních dvou zkušeností, kdy jsme v roce 1968 chtěli světu jako jediní ukázat, že může existovat socialismus s lidskou tváří, nebo když po druhé válce jsme chtěli být mostem mezi Východem a Západem. 

S novou vlnou národního obrození souvisí i nové definování národních zájmů. Petr Robejšek, v Hamburku usazený nezávislý poradce, který o sobě tvrdí, že předpověděl sametovou revoluci, psal v poslední době v několika novinách o českých zájmech, které jsou prý zcela jiné, než je směřování EU. Stejně jako většina politiků a ekonomů, kteří se k věci vyjadřují, přiznává přínos pouze volnému trhu. Vše ostatní je v EU zbytečné a škodlivé. To je samozřejmě zcela v protikladu s dosavadním pojetím zahraniční politiky i s chápáním EU, pomineme-li samozřejmě protievropské výstřelky prezidenta Klause.