Jan Vávra: Co budeme vlastně volit?

26.01.2013 7:27 | Zprávy

Příčiny značného zájmu veřejnosti o přímou volbu prezidenta jsou celkem zřejmé. Tato volba celkem spolehlivě vyvolává emoce. Lidé mohou vybírat mezi dvěma osobnostmi - v našem případě dokonce mezi dvěma diametrálně odlišnými osobnostmi, což je vždy přitažlivější, než volit mezi politickými stranami, jejich nudnými a nesrozumitelnými programy a zástupem neznámých a navzájem si podobných kandidátů na poslance nebo zastupitele.

Jan Vávra: Co budeme vlastně volit?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Maketa Pražského hradu

Přitažlivost přímé volby je umocněna tím, že prezident republiky je naším bezbožným národem chápán napůl jako náhražka spasitele a je tedy spojován s obrovským očekáváním. Úřad prezidenta je jedním z mála pevných bodů naší nesamozřejmé a problematické státnosti a projektujeme si do něho majestát mocnáře z boží milosti, který nás ochrání před všemi ranami osudu. Tak tomu bylo od dob Masaryka vždy a plně se to projevilo zejména v dobách krizí, ať již v roce 38, 48 nebo 68. 

Média - včetně takzvaně známých osobností - do této směsice emocí a neopodstatněných nadějí příliš rozumu nepřinášejí, naopak ve snaze využít zajmu veřejnosti a zvýšit si náklad a sledovanost notně přilévají emocí do ohně. Již samotná volba osobností nese riziko, že si do dotyčného projektujeme své tajné tužby nebo naopak to, co si sami stydíme přiznat. Karel Schwarzenberg v takovém případě představuje to, co nám schází, tedy bohatství, velký svět a zejména klid a rozvahu v této zmatené době. S Milošem Zemanem se zase můžeme s důvěrou ztotožnit, protože symbolizuje naše tradiční nedobré vlastnosti, jako je sebestřednost, hašteření se sousedy a pokleslý smysl pro humor. 

Výsledkem emocionálně vypjaté atmosféry je ovšem skutečnost, že již nevolíme konkrétního politika pro úřad, který je vybaven konkrétními pravomocemi, ale budeme odpovídat v referendu na otázku, kterou jsme si od jednoho z kandidátů a od jemu nakloněných médií nechali vnutit. Miloš Zeman se například snaží přesvědčit veřejnost, že ve skutečnosti budeme volit o platnosti či neplatnosti Benešových dekretů, případně že jde o referendum o legitimnosti této vlády. Očekává, že takto pootočená volba vybudí ještě větší emoce a přivede k urnám více jeho fanoušků. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: rozhlas.cz

Tomio Okamura byl položen dotaz

Proč nechodíte17.11. na Národní třídu?

Podle mě se dají snadno zvládnou obě ,,akce". Co tím, že na Národní třídu nechodíte, vlastně chcete sdělit? A nemyslíte, že jste tam minimálně jako předseda Sněmovny jít měl? Nechce se mi věřit, že byste měl strach z reakce veřejnosti, tak mi to nejde do hlavy, proč tam nejdete? Nemyslíte, že tak na...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Co přinese Trumpových 28 podmínek?

12:26 Zbyněk Fiala: Co přinese Trumpových 28 podmínek?

Tajný seznam podmínek pro mírové urovnání ukrajinské války je venku. Uchytí se?